Po vítězství prokremelské strany Jednotné Rusko v prosincových volbách do Státní dumy (37,57 procenta hlasů) se očekává podobně výrazný úspěch i u nynějšího pána Kremlu v prezidentských volbách.

Vladimír Putin by mohl vyhrát dokonce ještě výrazněji než před čtyřmi roky: v roce 2000 se ucházel o křeslo prezidenta poté, co jej jeho předchůdce Boris Jelcin určil svým nástupcem a jmenoval jej na Silvestra 1999 úřadujícím prezidentem. Putin tehdy vyhrál hned v prvním kole a ziskem 52,64 procenta hlasů se přiblížil triumfu Jelcina z roku 1991, jenž tehdy získal 57,3 procenta hlasů.

Putin: jasný vítěz

O Putinově vítězství nepochybuje nikdo, ale umístění jeho protikandidátů zdaleka tak jisté není. Přitom půjde nejen o čestný úspěch, ale i o body pro další volby, jichž se Putin podle stávající ruské ústavy již nebude moci zúčastnit.

Mezi Putinovými protikandidáty je bývalý komunista Sergej Glasjov, který v parlamentních volbách vedl nacionalisticky orientovaný levicový blok Vlast. Zisk 9,1 procenta znamenal pro toto seskupení čtvrté místo.

Dalším soupeřem nynějšího prezidenta bude Ivan Rybkin, někdejší předseda bezpečnostní rady, který je znám svým odporem k válce v Čečensku. Ze známých politiků bude Putinovým vyzyvatelem ještě Irina Chakamada, spolupředsedkyně Svazu pravicových sil, který v parlamentních volbách neuspěl a do Dumy se nedostal. Šestici uchazečů doplňují dva podnikatelé, Anzori Aksenťjov a Vladimír Bryncalov.

Čeká se na kandidáty

Poltické strany mají právo navrhnout své kandidáty až do 6. ledna. Zatím tak učinila Strana ruských regionů, součást bloku Vlast, jež navrhla bývalého předsedu státní banky Viktora Geraščenka.

Komunisté po neúspěchu v parlamentních volbách již nenavrhli svého šéfa Zjuganova, ale levicově orientovaného agrárního politika Nikolaje Charitonova. Za Žirinovského liberální demokraty se o post prezidenta bude ucházet Oleg Malyškin.

Poslední kandidát by mohl být znám v neděli, kdy bude mít sjezd Ruská strana života, jež by mohla navrhnout kandidaturu svého předsedy, šéfa horní komory parlamentu Rady federace Sergeje Mironova.