Přes volební vítězství nebudou radikálové schopni sestavit novou vládu, protože spolupráci s nimi odmítli již v neděli večer zástupci všech reformně orientovaných stran v budoucím parlamentu. SRS by mohla počítat jen s podporou Miloševičovy SPS (21 mandátů), ale k vytvoření vlády by jí to nestačilo.

Druhou nejsilnější stranou se stala nacionálně konzervativní Demokratická strana Srbska (DSS) bývalého jugoslávského prezidenta Vojislava Koštunici - zisk 18 procent hlasů jí přinese 53 mandátů. Na třetím místě skončila Demokratická strana v březnu zavražděného premiéra Zorana Djindjiče s 12,6 procenta hlasů a 37 poslaneckými mandáty.

Hranici pěti procent hlasů nutnou pro vstup od parlamentu překonaly ještě strana G 17 sdružující hospodářské experty (11,7 procenta), monarchistická SPO (7,7 procenta) a Socialistická strana Srbska - SPS (7,4 procenta), v čele s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem, rovněž stojícím před tribunálem v Haagu. Volební účast byla na srbské poměry nebývale vysoká a dosáhla téměř 60 procent.

EU věří v pokračování reforem

I po vítězství radikálů věří Evropská komise v pokračování reformního kursu v Srbsku. Řekl to agentuře DPA nejmenovaný mluvčí EK, který nechtěl volební výsledky přímo komentovat. "Bereme výsledky na vědomí," prohlásil mluvčí, podle něhož EK doufá v brzké vytvoření nové vlády v Bělehradě.

Ke sjednocení "demokratických sil" a k rychlé dohodě o vytvoření vlády vyzvala srbské politické kruhy Francie. "Politické, hospodářské a sociální reformy v zemí musejí pokračovat," řekl mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Hervé Ladsous.

Za "svobodné a férové" označil nedělní volby jeden z pozorovatelé OBSE poslanec německého Bundestagu Gert Weisskirchen (SPD). "Volební výsledky nutí demokratické síly, aby překonaly své spory a spojily se na společných základech," řekl poslanec.