Ministr obrany USA Donald Rumsfeld už v pondělí varoval, že zablokování příprav na ochranu Turecka při válce s Irákem neoddálí možnost této války. "Mým postojem je, že jsme zavázáni vůči budoucím generacím Američanů a občanů svobodu milujících zemí přesvědčit se, že Saddám Husajn je odzbrojen," řekl prezident USA George W. Bush. Potvrdil, že je připraven vést koalici spřízněných států a Saddáma odzbrojit silou.

Aliance tváří v tvář nejvážnější krizi v historii NATO

Na briefingu v Pentagonu vyjádřil přesvědčení, že Francie, Belgie a Německo se dopouštějí politováníhodné chyby, když se stavějí proti většině v NATO, kterou tvoří 19 zemí. Usoudil však, že aliance se nakonec dohodne a že roztržka neohrozí dlouhodobé přežití NATO. Pozorovatelé označují současný spor za jednu z nejvážnějších krizí aliance v celé její více než padesátileté existenci.

Konsensu nebylo dosaženo, bude se jednat v noci

Severoatlantická rada nedosáhla ani v pondělí večer konsenzu ohledně přípravy opatření na obranu Turecka. Generální tajemník NATO George Robertson novinářům řekl, že politické kontakty budou pokračovat přes noc a velvyslanci "devatenáctky" se sejdou zase v úterý dopoledne.

"Nejsme bohužel ještě schopni dosáhnout konsenzu," konstatoval zasmušile po dvou dnešních schůzkách šéf aliance. Upozornil na "přehnané" řeči o ztrátě věrohodnosti NATO a vyjádřil přesvědčení, že i tento spor se nakonec smírně vyřeší.

Připomněl, že rozkol nastal kvůli načasování vojenských kroků, nikoli kvůli podstatě, tedy pomoci Turecku, ale je přesto ničivý. "Má pro tuto alianci nesmírné důsledky." Neodvážil se předpovědět, kdy bude nalezeno řešení. "Čím déle to potrvá, tím horší to bude pro alianci i pro každého člena," varoval.

Turecko požádalo o konzultace podle 4. článku

Generální tajemník NATO George Robertson v pondělí v Bruselu potvrdil, že Turecko požádalo o naléhavé konzultace podle článku 4. Washingtonské smlouvy a že tyto konzultace byly zahájeny na dopoledním zasedání Severoatlantické rady. Francie, Belgie a Německo dopoledne zablokovaly zahájení plánovacího procesu NATO na obranu Turecka při válce v Iráku.

Pokud by žádná ze zemí nevyřkla nesouhlas, NATO by automaticky posílilo tureckou obranu. Robertson sdělil, že tři země NATO porušily tzv. tichou proceduru a znemožnily tak, aby Rada NATO pověřila vojenské orgány přípravou plánů, jež zahrnují nasazení radarových letadel AWACS, palebných systémů Patriot, nasazení protichemických sil či hlídkování ve Středozemním moři. Smyslem má být preventivně zajistit ochranu Turecka, odstrašit případného iráckého útočníka.

Tři země odmítají válečné přípravy USA

Všechny tři země odmítají americké přípravy na použití síly proti Iráku a snaží se prosadit v Radě bezpečnosti OSN jiný postup založený na posílení inspekcí. Tvrdí, že pokyn zahájit plánování obrany Turecka se rovná "uznání logiky války", a žádají, aby se počkalo aspoň do pátku, kdy šéf inspektorů OSN Hans Blix předloží Radě bezpečnosti další zprávu o tom, jak Irák plní její rezoluce a podřizuje se inspekcím. Aliance se tak ocitla na prahu nebývalého rozkolu, jehož důvodem je vztah mezi Evropou a USA, tedy "transatlantická vazba", sám smysl existence NATO.

Robertson: rozkol v NATO je vážný

S pověřením vojenských orgánů přípravou plánů pro Turecko souhlasí 16 spojenců, tři jsou proti. Robertson neskrýval, že rozkol uvnitř NATO je vážný. "Máme upřímný rozpor nikoli o tom, zda přistoupit k vojenskému plánování, ale kdy k němu přistoupit. Je závažné, že jsme se nedohodli ani po třech týdnech. Jsme si vědomi vážných důsledků pokračující neshody," prohlásil. Vyjádřil odhodlání pokračovat v jednání Severoatlantické rady tak dlouho, dokud se nepodaří dospět ke konsensu. "Tak to v NATO chodí," uvedl.

Mírový plán

Trio evropských zemí Francie - Belgie - Německo navrhlo mírový plán, který počítá s vysláním vyššího počtu zbrojních inspektorů, které by podpořily mírové jednotky OSN. Ty by tak fakticky převzaly kontrolu na Irákem. Podporu tomuto plánu v pátek na konferenci v Mnichově jednoznačně potvrdil ministr obrany Ruska Ivanov. Dnes by navíc do Paříže měl přijet prezident Ruska Vladimir Putin a francouzsko-německo-belgické uskupení doufá v další podpoření jejich plánu. Slibné ohlasy již zazněly i z Řecka, které je předsedající zemí Evropské unie.

Irácká opozice: je to směšné

Irácké opozici se však tento plán zdá spíše jako směšný, předem odsouzený k nezdaru. Vůdce opozice, šéf Iráckého národního kongresu (INC) Ahmad Šalabí v neděli prohlásil, že se Saddám Husajn nikdy nevzdá zbraní hromadného ničení, stejně jako se nikdy nevzdá moci. "Myslet si, že pár dalších zbrojních inspektorů OSN, kteří budou kolem jezdit bílými terénními auty, na tom něco změní, je směšný nápad," řekl Šalabí agentuře Reuters.

INC je jednou z několika iráckých opozičních stran a skupin, které se mají 15. února sejít v horské části severního Iráku, aby se dohodly na vytvoření rady, jež by se - jak doufají - mohla stát ústředním jádrem postsaddámovské vlády v Iráku. Stále ale panují pochybnosti, především z bezpečnostních důvodů, zda se vůbec opoziční konference uskuteční.