Výsledky jsou zatím předběžné, ovšem oficiální, které se čekají v půlce týdne, se od nich nemají lišit o více než o procento.

Spokojení nacionalisté

Srbská radikální strana získala 82 mandátů v 250 členném parlamentu. Tomislav Nikolić pověřený v nepřítomnosti Šešelja vedením strany je s výsledky voleb spokojen. Tisku řekl: "Zvítězili jsme pro Vojislava Šešelja a pro občany, kteří nechtějí být dále ponižováni, kteří chtějí práci, klid a bezpečí, kteří chtějí vychovávat své děti ve vlasteneckém duchu, a kteří chtějí vyvážený stát, kde nikdo nebude nikoho o nic okrádat."

Srbská radikální strana sice tvrdí, že se bez ní neobejde žádné rozhodnutí, neboť má blízko k tomu, aby mohla zablokovat klíčová rozhodnutí v parlamentu. Problémem ovšem je, že není schopna najít žádného koaličního partnera. Analytik Zoran Lutovać, který reprezentuje Demokratickou stranu, řekl na tiskové konferenci, že jeho strana se nespojí s radikály. Spolupráci s nimi odmítla i koalice stran Srbské hnutí obnovy-Nové Srbsko, jejímž reprezentantem je leader prvně jmenované Vuk Dražkovič, který je orientován více nacionálně, jak ukázal už jeho román Nůž.

Demokraté mají polovinu

Druhou nejsilnější stranou je 53 mandáty Demokratická strana Srbska DSS jugoslávského prezidenta Vojislava Koštunici, třetí se 37 křesly skončila Demokratická strana letos zavražděného premiéra Zorana Djindjiče. Do parlamentu se dostane také nová strana ekonomických expertů G17 Plus, která získala 34 křesla a již zmíněná koalice stran Srbské hnutí obnovy-Nové Srbsko s třiadvaceti mandáty.

Bělehradský sociolog Vladimir Goati okamžitě po vyhlášení předběžných výsledků vyzval demokratické strany, aby přes hluboké rozpory, jež se dělí, začali jednat a vytvořili koalici. K té je ochotna se připojit jak nově vzniklá strana ekonomických odborníků G 17 Plus, tak i koalice Srbské hnutí obnovy-Nové Srbsko.

Šešelj ani Milošević v parlamentu nezasednou

Na kandidátkách Srbské radikální strany i socialistů byla jména dvou politiků, kteří čelí obviněním před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Těmi jsou Vojislav Šešelj a bývalý prezident Slobodan Milošević.

Představitel radikálů Tomislav Nikolić jasně řekl: "Šešelj má své místo, ale nebude poslancem." Podle něj se nedá očekávat, že by ICTY uvolnilo Šešelja, aby mohl usednout do parlamentu.

I socialisté řečí podobný problém v případě Miloševiče. Předstvaitel strany Ivica Dadić řekl: "Technicky může být Miloševič poslance, ale naše strana se ještě nerozhodla, kdo obsadí křesla."

Rozdělená země

Výsledky voleb, který se účastnilo 59 procent voličů, tedy 3,85 miliónu lidí, jasně ukazují, že zatím není jasné, jaká bude orientace Srbska, zda zamíří do Evropy, nebo se bude obracet k bolestné minulosti a podléhat nacionalismu a populismu.

Pětiprocentní klauzuli pro vstup do parlamentu nepřekonaly strany kosovských Albánců ani etnických Maďarů