Nejteplejším rokem od roku 1861, kdy byla zahájena pravidelná měření teplot moderními metodami, zůstává zatím rok 1998 následovaný rokem 2002.

Průměrná teplota vzduchu na povrchu Země bude letos podle propočtů WMO o 0,45 stupně Celsia vyšší než průměr za období 1961-1990. V roce 1998 to bylo o 0,55 stupně a loni o 0,48 stupně více.

Statistika WMO dále ukazuje, že převýšení zmíněného průměru na obou polokoulích bylo letos jiné. Zatímco na severní polokouli činil rozdíl plus 0,57 stupně více, na jižní polokouli to bylo plus 0,33 stupně. V září a říjnu 2003 pak byly na severu planety registrovány vůbec nejvyšší teploty v daném měsíci. Šlo zřejmě o jeden z následků letošní vlny letních veder.

Ve Středomoří a na Blízkém východě se teploty zemského povrchu a hladiny moří vyšplhaly na rekordní úroveň. Národní rekordy padaly i v řadě jednotlivých zemí, zejména pak v jihozápadní části Evropy, kde si mimořádně suché a teplé počasí vyžádalo tisíce lidských životů, zejména starších lidí.

Oteplování zeměkoule je patrné i z údaje, podle něhož činila průměrná teplota na zeměkouli v počátcích industrializace 15 stupňů Celsia. Ve dvacátém století vzrostla o 0,6 stupně, přičemž nejrychleji to bylo v období po roce 1976. Tento vývoj se projevil i v rychlejším tání alpských ledovců.