Hakím rozhodné stanovisko vlády prezentoval na tiskové konferenci při své návštěvě Francie. Na dotaz novinářů, zda Husajnovi hrozí trest smrti, odpověděl: "Ano, zcela jistě."

Potvrdil také, že svržený vůdce bude souzen nově zřízeným tribunálem, který má prošetřit zločiny bývalého režimu vedeného stranou Baas.

Francie se bojí o peníze

Hakím navíc konstatoval, že nevylučuje možnost, že by se jednotlivých soudních procesů mohli zúčastnit také "odborní poradci a mezinárodní činitelé". 

"Jednání budou veřejná," dodal s tím, že soud bude prošetřovat "zločiny proti lidskosti i válečné zločiny".

Hakím ve Francii vede jednání o možném vyrovnání dluhu. Právě Paříž totiž s Bagdádem řadu desetiletí spolupracovala a nyní se obává, že by mohly vložené investice zmizet v nenávratnu.

Šéf irácké vlády se dnes večer setká také s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem.

Nejvyšší trest v Iráku: doživotí

Udělení trestu smrti Husajnovi zatím "komplikuje" skutečnost, že zmíněný absolutní trest Američané po dobytí země zrušili a změna byla záhy začleněna do tamější legislativy. 

V Iráku tedy nyní hrozí každému z odsouzených, včetně svrženého diktátora, maximálně doživotí.

Hakím však v souvislosti s dopadeným exprezidentem nevyloučil, že by se mohl trest smrti do irácké legislativy brzy vrátit.

Volání po mezinárodním soudu

Rozhodnutí Iráku zúčtovat s Husajnem a jeho přívrženci v rámci národního tribunálu se příliš nezamlouvá nejrůznějším politikům a mezinárodním institucím.

Mezi odpůrci této metody je rovněž britský premiér Tony Blair, který už v neděli varoval, že Londýn nepovažuje za vhodné udělit Husajnovi bezpodmínečně trest smrti.

Stále více proto zaznívají hlasy, že by měl zločiny svrženého režimu posoudit nezávislý mezinárodní soud, jako se tak stalo mj. v případech Rwandy a Jugoslávie.