Výsledek hlasování by totiž mohl vyvolat pohyb ve stojatých vodách dosud bezvýsledných snah o znovusjednocení ostrova, rozděleného od roku 1974 na řeckou a tureckou část, a tím napomoci řešení kyperské otázky v situaci, kdy se jižní, řecká část ostrova chystá na vstup do Evropské unie (EU).

Konec jednání o sjednocení?

Předvolební průzkumy předvídají porážku stran podporujících "prezidenta" Raufa Denktaše, který je všeobecně považován za hlavní překážku sjednocení Kypru.

Naopak k moci by se mohla dostat koalice dvou opozičních stran, jež narozdíl od Denktaše podporovaly loňský plán generálního tajemníka OSN Kofiho Annana na vyřešení kyperské otázky.

Levicová Republikánská turecká strana (CTP) Mehmeta Aliho Talata již dopředu oznámila, že se v případě volebního úspěchu pokusí odstavit 79letého Denktaše z pozice šéfa týmu, který s kyperskořeckou stranou (oficiální, mezinárodně uznávaná vláda) vede jednání o sjednocení.

Veškeré úsilí, včetně Annanova plánu, totiž dosud krachovala na Denktašově zatvrzelém požadavku, že jakémukoli řešení musí předcházet mezinárodní uznání jeho severokyperského "státu".

Opozice vnímána s rozpaky

Podle průzkumů může CTP počítat s 28-32 procenty hlasů, o čtyři více než dosud vládnoucí Strana národní jednoty (UBP) dosavadního "premiéra" Derviše Eroglua.

CTP přitahuje zájem hlavně mladých voličů, kteří by se rádi viděli v Evropské unii (EU) společně s řeckou části Kypru. Naproti tomu na strany podporující Denktaše sázejí spíš starší lidé, kteří mají ještě v dobré pamětí krvavé střety s řeckou většinou na ostrově před rokem 1974.

Denktašovi nicméně stále náleží klíčová role při sestavování vlády, čehož si je sám velmi dobře vědom. Nedávno prohlásil, že nesvěří vytvoření kabinetu nikomu, kdo by chtěl "zničit Severokyperskou tureckou republiku".

Podle všeho to znamená, že Denktaš pověří nynější opozici sestavením vlády jen v případě jejího natolik přesvědčivého vítězství, že nebude možné vytvořit jinou koalici.

Velení turecké armády bdí

Výsledek voleb v severním Kypru s napětím očekává i vláda v Ankaře, která vehementně usiluje o vstup do EU, avšak ví, že to sotva bude možné, dokud se nevyřeší situace na Kypru.

Premiéru Recepu Tayyipu Erdoganovi by změna v severní Nikósii (kyperská metropole je rovněž rozdělena) přišla určitě vhod, protože se již po svém nástupu k moci otevřeně zasazoval o sjednocení Kypru na základě tzv. belgického modelu.

Jeho entusiasmus však tlumí zastánci tvrdé linie, mj. bdělé armádní kruhy, jejichž vliv na politické dění v Turecku je již tradicí.

Náčelník generálního štábu turecké armády Hilmi Özkök - funkcionář považovaný za de facto nejvlivnějšího představitele v zemi - se nechal slyšet, že Kypr zůstává pro Ankaru strategicky důležitou záležitostí. Jeho slova si lze vyložit i tak, že armáda nemíní hned tak stáhnout ze severního Kypru svých 30 tisíc vojáků.