"Musíme vyloučit veto, které by bylo čistou negací. Je třeba, abychom spíše předložili svoje argumenty a hledali bezodkladně kompromis," řekl v polském rozhlase Kwašniewski.

Německo drsně proti Varšavě

Tábory odpůrců na summitu jsou dané: Francie s Německem versus Polsko se Španělskem, tj. nový návrh schválený Konventem proti smlouvě z Nice zvýhodňující druhou dvojici.

Berlín již během čtvrtku do Varšavy vzkázal: "Není možní chtít členství v EU a hned použít i veto."

V reakci na hrozbu, že Varšava v případě, že neprosadí své stanovisko, by mohlo použít veto při jednáních o ústavě, to řekl německý kancléř kancléř Gerhard Schröder .

"Plán přijetí ústavy může zkrachovat, nezmění-li Polsko svůj postoj," dodal pro veřejnoprávní televize ARD.

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer přitom jen několik hodin před kancléřem upozornil, že dohoda o euroústavě nemusí být v Bruselu na konec vůbec vyhlášena. "Lepší jsou další jednání, než špatná shoda," konstatoval před německým parlamentem.

Jednání příští rok?

Berlín podle ministra bude nekompromisně trvat na zavedení hlasovacího systému dvojí většiny tak, jak to navrhl Konvent - tj. rozhodnutí bude přijato v případě, že s ním souhlasí většina členů reprezentujících 60 procent obyvatelstva Unie.

Fischer navíc ve středu naznačil slovenskému ministru zahraničí Eduardu Kukanovi, že pokud bude schválena dvojí hlasovací většina, zasadí se Německo, aby měl každý člen svého zástupce v Evropské komisi.

Pokud by se nyní v Bruselu nic nedohodlo, může se dál jednat příští rok. A kdyby návrh Konventu definitivně neuspěl, mají už zakládající členové Unie (Francie, Německo a Benelux) předjednánu variantu vytvoření jakéhosi jádra, které se sjednotí bez ostatních.

Kwašniewski hrozil vetem

Možnost vetovat návrh naznačoval Kwašniewski ještě včera v BBC. Tvrdil, že je připraven euroústavu zablokovat, nezakotví-li Polsku právo zastavit  přijetí nějakého rozhodnutí, jak mu to dává dosavadní smlouva. Toto anomální rozdělení hlasů posilující Polsko a oslabující Německo ale konventní návrh ústavy nezachovává.

Ani v rozhovorech s kancléřem Gerhardem Schröderem, ministrem Fischerem a prezidentem Johannesem Rauem se včera Kwašniewskému nepodařilo sblížit německý a polský názor.

"S ohledem na striktní postoj Německa a odhodlaný a dobře motivovaný postoj Polska se nerýsuje možnost dosažení dohody," poznamenal pak polský prezident. Varšava proto chce, aby se řešení sporného článku odložilo až do roku 2008.

Španělsko nakloněno kompromisu

Španělsko, které dosud drželo s Polskem, je ale už víc nakloněno kompromisům. "Budeme přemýšlet o každém novém návrhu," prohlásila včera španělská ministryně zahraničí Ana Palaciová. Madrid podle ní nechce na summitu hrát roli krizového faktoru.

Silvio Berlusconi, předseda vlády Itálie, která v tomto pololetí Unii předsedá a velmi si přeje, aby euroústava byla přijata právě za jejího mandátu, začal ve středu rozptylovat všeobecné pochyby o výsledku summitu náznakem, že schovává v kapse zázračný kompromis. Ten prý zajistí Polsku a Španělsku místo mezi velkými členy EU, a přitom neoslabí Německo a Francii.

Podrobnosti sice italský premiér utajil, diplomaté ale soudí, že by mohlo jít o prodloužení systému jedna země jeden komisař až do roku 2014, přičemž čtyři velké země a také Polsko by měly privilegium vyslat jednoho navíc.

Berlusconi slíbil zázrak

Berlusconi chce také ve svém kompromisním překvapení nabídnout Polsku, Španělsku a malým státům několik europoslanců navíc, budou-li na oplátku souhlasit se stanovením kvalifikované většiny při rozhodování v Radách ministrů na polovinu států reprezentujících 60 procent obyvatel Unie.

Mnozí v této situaci prorokují, že se bruselské jednání protáhne až do neděle. Jiní se skepsí prostě očekávají, že skončí vůbec bez dohody. Berlín a Paříž, k nimž se otevřeně přidaly Lisabon a Praha, už připouštějí pokračování diskusí po krátké přestávce na rozmyšlenou začátkem příštího roku.