Největšími prodejci jsou USA a Rusko, hlavními odběrateli země v oblastech s napětím - Indie, Spojené arabské emiráty a Izrael.

Zatímco prodej balistických raket je bedlivě sledován, u moderních bojových letadel a výzbroje a výstroje pro ně tomu tak není. Přitom tyto stroje mohou nosit jaderné zbraně a jsou schopné přesných zásahů, neboť užívají přesnou munici. Moderní bojové letouny si přitom kupují státy mající v arzenálu jaderné zbraně, jako je právě Indie, Izrael nebo Pákistán.

Izraelský stroj F-16I startuje.

Izraelský stroj F-16I startuje.

FOTO: Gil Cohen Magen , Reuters

"Ačkoli jsou bojová letadla často označována jako hlavní obranná zbraň, stejné stroje dávají státu, který je vlastní, potenciál zaútočit na své sousedy téměř bez varování a velmi hluboko do jejich území," zdůraznil při prezentaci zprávy představitel ústavu Siemon Wezeman. "Nákup stíhaček tak jednoznačně může mít pro některé regiony značně destabilizační efekt," dodal.

 Prodej strojů roste

V letech 2005 až 2009 se prodalo celkem 739 kusů nově vyrobených bojových letadel, což je o sto více, než v letech 2000 až 2004. Pokud se započítají i stroje z druhé ruky, celkem se jich za posledních pět let prodalo 995.

Nejvíce nových letadel prodaly Spojené státy – celkem 331 strojů typů F-15, F-16 a F-18. Rusko prodalo 215 strojů, zejména stíhacích letadel Su-27, Su-30 a MiG-29, ale také frontových bitevníků Su-25. Francie prodala 63 Mirage 2000, ale přes značný marketing žádný z moderních strojů Rafale. Švédsko pak prodalo 37 Gripenů a Čína 41 strojů J-7 a JF-17, první je ovšem kopií MiGu-21.

Bojová letadla přitom vyrábí jen 11 zemí světa, mnohé ale v kooperaci s dalšími zeměmi. Jen sedm zemí vyrábí letadla, která sama vyvinula – kromě dvou bývalých supervelmocí ještě Francie, Švédsko, Čína, Indie a Japonsko, ovšem u posledních jde často o značně upravené deriváty stávajících typů. V mezinárodních konsorciích pak stroje vyrábí Británie, Německo, Itálie a Španělsko (Eurofighter Typhoon).

Odběratelé jsou v krizových oblastech

Hlavními odběrateli byli v letech 2005 až 2009 Indie, která koupila 115 bojových letadel, Spojené arabské emiráty se 108 stroji a Izrael s 82. Celkem si stíhačky v uvedeném období koupilo 44 zemí, z toho většina v oblastech "vážného mezinárodního napětí". Jako příklad zpráva uvádí Alžírsko s 32 stroji, Bangladéš s 16, Jordánsko s 36, Pákistán s 23, Sýrii s 33, Venezuelu s 24 a Jemen s 37 stroji nebo Jižní Koreu se 40.

Obchod s bojovými letouny je velmi lukrativní, protože moderní stíhačka stojí od 40 miliónů dolarů (asi 712 miliónů Kč) výše, i když čínský JF-17 přijde asi na 15 miliónů dolarů.

Velký kšeft

Skutečnou cenu takového stroje je přitom obtížné vyčíslit, protože jejich vývoj bývá často dotován státem či rozpuštěn v jiných položkách. Například podle Jane's Weekly z 16. září 2009 vypočítaly USA cenu své nejmodernější stíhačky F-35 na 97 miliónů dolarů (asi 1,7 miliardy Kč), zatímco Norsko, které se na projektu spolu s dalšími státy podílí, tuto cenu spočítalo na 54 miliónů dolarů (asi 961 miliónů Kč).

MiG-29 slovenských vzdušných sil

MiG-29

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Stroje F-16 se pak prodávají za cenu mezi 60 až sty milióny dolarů, což závisí na variantě a dodané výzbroji a výstrojí. Poslední verze stojů F-15 stojí okolo 110 miliónů dolarů a F-18E opak okolo 120. Austrálie ovšem za 24 Super Hornetů s výzbrojí zaplatila podle SIPRI 4,8 miliardy dolarů, zatímco Saúdská Arábie na 72 Eurofighterů asi šest až sedm miliard. Někdy jsou ceny exportujícím státem záměrně snižovány, aby se stroj na trhu prosadil nebo aby posílil šance na dodávky další související výzbroje.

Americký F/1 18 Hornet na pařížském aerosalónu

Americký F/1 18 Hornet na pařížském aerosalónu

FOTO: Pascal Rossignol, Reuters

Nejde však jen o nákupy nových strojů, další miliardy se každoročně utrácejí za modernizaci stávajících strojů, která výkony mnohdy značně pozvedne.

SIPRI je nezávislý institut sídlící ve Stockholmu. Financován je částečně švédským státem. Zaměřuje se na analýzu konfliktů, hodnocení obchodu se zbraněmi a podporu odzbrojovacích iniciativ.