"Lezl spolu s ostatními, když se utrhl sněhový převis. Lavina je smetla dolů a tento člověk bohužel zahynul," sdělili Právu na středisku polské GOPR, což je obdoba naší Horské služby, ležícím nedaleko místa tragédie. "Poláci nás o tom podrobněji neinformovali," dodal šéf krkonošských záchranářů Adolf Klepš.

Laviny cení zuby

Laviny začínají cenit bílé zuby také na české straně Krkonoš, kde platí čtvrtý z pětibodové stupnice lavinového nebezpečí. "Riziko lavin zvyšuje dolní vrstva zledovatělého sněhu, která se nespojila s novým sněhovým přívalem. Jednotlivé vrstvy jsou nebezpečně pohyblivé," stručně popsal výsledek čtvrteční lavinové sondy u hřebenové boudy Výrovka lavinový preventista Pavel Cingr. "Sondy normálně děláme u Luční boudy společně s Poláky. Tam jsme se včera kvůli vichřici a mlze nedostali. Pokud vím, kromě laviny v Polsku zatím nic většího nespadlo," dodal Cingr.

Nebezpečná móda

Pád lavin mohou v Krkonoších způsobit hlavně turisté, kteří se vzdor viditelně označeným zákazům pohybují v uzavřených lokalitách. "Kromě stabilně uzavřených míst nelze nyní vstupovat do oblasti Kotelních jam, Dlouhého a Modrého dolu," informovali Právo na špindlerovském ústředí krkonošské Horské služby. Módou posledních let se však stal riskantní sjezd na snowbordech po lavinových svazích.

Kubík větrem upěchovaného sněhu váží okolo tří set kilogramů, uvolněná lavina může letět rychlostí okolo dvou set kilometrů za hodinu. "Snowbordista ani žádný jiný lyžař nemá šanci lavině ujet," poznamenal nestor krotitelů krkonošských lavin Valerián Spusta.