„Uznání této vlády byl dlouhý proces a nebyl završen až do atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha (v roce 1942 - pozn. Práva),“ řekl Vondra s tím, že mocnosti konečně uznaly chybu a odmítly mnichovský pakt. „Uznání jejich předchozí chyby bylo za cenu tisíců životů vlastenců v celé naší oblasti,“ připomněl.

Podobně podle jeho slov ovšem vyústila i čs.-sovětská smlouva z roku 1943. Původně byla zamýšlena jako doplňková bezpečnostní záruka ke spojenectví se Západem, jež měla ochránit Československo před poválečnou stalinizací . „Bohužel se tak nestalo,“ řekl ministr.

Oficiální historik britského letectva upozornil na málo známý fakt, že za bitvy o Británii od července do října 1940, měla i luftwaffe radar ve Francii, ale nacisté nevěděli, že na britské straně byly už radary integrovány do systému řízení a velení, což Německo ještě neznalo.

Na sympoziu zaznělo, že účast českých stíhačů v o Francii byla ještě větší. 135 pilotů a jejich letadla tvořily celých 12 procent francouzské letectva.

Albrihtová má Pákistán za Velký problém

Všechny problémy první republiky včetně postavení menšin a Slováků se daly řešit demokratickou cestou a Československo jím bylo, zdůraznilana sympoziu americká exministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jejíž otec Josef Korbel v Londýně pracoval pro exilovou vládu prezidenta Beneše.

Potvrdila, že mezi členy Aliance jsou neshody kolem rozšiřování infrastruktury na východ, aby se nezhoršily vztahy s Moskvou. Rusko podle Albrightové nemá zájem o členství.

USA měly podle Albrightové využít aktivace článku 5 Aliancí po útoku z 11. září a spojenci měli jít do Afghánistánu společně. „Podle mne je ale Pákistán větší problém,“ zdůraznila.

„Má všechno, co vyvolává mezinárodní migrénu: jaderné zbraně, terorismus, bídu, korupci, slabou vládu a velmi špatnou polohu,“ řekla exministryně.