"Podoba, v jaké byl Kjótský protokol navržen, v sobě přináší výrazné limity v rozvoji Ruska," řekl dnes v Kremlu agentuře AP Illarionov, Putinova pravá ruka v oblasti ekonomiky.

"Je asi pochopitelné, že ho proto nemůžeme podepsat," dodal.

Kreml naznačoval možné odmítnutí ratifikace už v minulosti. Na podzim roku 2002 ovšem podepsání protokolu Putin předběžně za svou zemi přislíbil.

Pozorovatelé soudí, že Rusko si vše rozmyslelo poté, co ve Spojených státech protokol razantně odmítl tehdejší nový prezident: George W. Bushe. Jeho předchůdce Bill Clinton přitom dohody už podepsal. 

Souhlasilo už přes sto zemí

Kjótský protokol byl sjednán v roce 1997 pro období 2008 - 12. Počítal se snížením emisí šesti plynů podílejících se na globálním oteplování v průměru o pět procent proti úrovni roku 1990. 

Aby se stala opatření závazná, muselo by protokol podepsat nejméně 55 procent zemí světa, včetně USA, nebo Ruska.

Naplní-li se dnešní prohlášení Moskvy, dokument z Kjóto zůstane s největší pravděpodobností pouze na papíře, a to i přesto, že ho ratifikovalo přes sto států.

Rusko produkuje 17,4 procenta světových emisí skleníkových plynů. USA jsou se 30 procenty jejich největším světovým producentem.