Soud v Jerevanu vedle doživotních trestů vyměřil také jeden čtrnáctiletý trest. Tuto dobu bude za napomáhání pachatelům zpytovat své svědomí za mřížemi muž, jenž se masakru přímo nezúčastnil.

Vrazi v roce 1999 pronikli do parlamentu přes ostrahu a ihned začali do shromážděných zákonodárců střílet. Hlavním terčem se přitom stali předsedové vlády a parlamentu, kteří tehdy seděli těsně u sebe. Sarkisjan a Demirčjan útok nepřežili.

V pozadí konflikt v Ázerbajdžánu

Pachatelé přiznali, že k akci je vedly politické důvody. Nechtěli totiž, aby se Arménie zapojila do řešení konfliktu ve válkou zmítaném Ázerbajdžánu.

Trest smrti byl v Arménii zrušen teprve letos. Dlouho se ale spekulovalo o tom, že posledními popravenými budou právě "vrazi demokracie", jak byla šestice po činu nazývána tamějšími sdělovacími prostředky.

Udělení, od ledna již zrušeného výjimečného trestu, dnes avizovaly také některé světové agentury. Německá DPA ale s odkazem na zpravodaje z místa mluví v souvislosti s případem o doživotních trestech.