"To by bylo ta nejhorší cesta. Naši vojáci jsou tam, kde mají být. Nemůžeme jednoduše ponechat oběti terorismu svému osudu," prohlásil Aznar, jehož země má v Iráku asi 1300  příslušníků armády.

Španělsko - věrný spojenec USA

Aznar tak potvrdil pověst Španělska jako jednoho z nejvěrnějších spojenců USA v záležitosti iráckého konfliktu. Neváhal dokonce "usměrnit" svou ministryni zahraničí Anu Palaciovou, když před několika dny v narážce na četné ozbrojené útoky proti spojencům konstatovala, že situace v Bagdádu je nyní horší než za Saddáma Husajna.

Podobně jako v Itálii po atentátu na její policisty před třemi týdny v Násiríji spustila španělská levice vlnu kritiky na vládu.

Sjednocená levice (IU) a baskičtí nacionalisté požadovali odchod Španělska z Iráku a výhradami se netajil ani šéf socialistů José Luis Rodríguez Zapareto, když připomněl, že jeho strana byla proti vojenskému tažení na Irák od samého počátku. Proti invazi do Iráku se stavěla i valná část španělské veřejností - 90 procent.

Kritika ve sdělovacích prostředcích

"Španělsko se nemělo nechat zatáhnout do tohoto konfliktu. Naše ozbrojené síly tam hrají jen roli statistů, což činí oběti ještě tragičtějšími," napsal v komentáři madridský list El País.

Další španělský deník El Mundo napsal, že smrt sedmi pracovníků výzvědné služby a zranění osmého je zřejmě dílem dvojitého iráckého agenta, který pracoval jak pro Španěly, tak pro svržený Saddámův režim.

 Čtyři zpravodajští důstojníci chtěli v Bagdádu svým čtyřem kolegům, kteří je měli vystřídat, představit irácké kontaktní osoby, ale jeden z informátorů zjevně pracoval na obě strany, upřesnil deník. "Síť informátorů v Iráku je špatná. Je prosycena lidmi, kteří pracovali i pro irácké tajné služby," cituje list zdroje ze tajných služeb.

Španělské úřady v pondělí oznámily, že pohřeb sedmi zabitých zpravodajců se uskuteční v úterý v Madridu. Na tento den byl v zemi také vyhlášen státní smutek.