"Ájatolláh Chalchalí zemřel ve věku 76 let stářím a kvůli pooperačním komplikacím se srdcem a mozkem," citovala agentura IRNA klerikova syna Mohammada.

"Zesnulý byl žákem a spolupracovníkem zakladatele Islámské republiky imáma Chomejního. Učil v náboženských školách v Kommu a působil v parlamentu a v justici," shrnul Mohammad život svého otce.

Ve zprávě IRNA však nezaznělo, co si dobře pamatují tisíce pozůstalých po obětech řádění islamistů na počátku 90. let: Chalchalí byl natolik brutálním a zkompromitovaným vykonavatelem revoluční spravedlnosti, že jej nakonec Chomejní musel odvolat z funkce.

Zprvu byli islamisté spásou před levičáky

Chalchalí byl od 60. let věrným souputníkem Chomejního a v jeho tažení proti monarchii a také v prvních revolučních dnech v únoru 1979 působil v čele islamistického proudu.

Exilový publicista Amír Táherí popisuje, jak v té době v ulicích měst řádily marxisticko-leninské bojůvky pátrající stejně jako islamisté po činitelích svrženého režimu šáha Mohammada Rezá Pahlavího. Hlídky Chomejního aktivistů svážely do imámova domu zadržené.

"Tito lidé byli rádi, že jsou v rukou Chomejního lidí, protože levičáci by je okamžitě na místě zavraždili. V těchto dnech však ještě nikdo netušil, že mulláhové budou nařizovat hromadné popravy a jen pár zasvěcenců vědělo o existenci ájatolláha Chalchalího, jenž později získal přezdívku Krvavý soudce," píše Táherí v knize Spirit of Allah.

První hromadnou popravu - pěti generálů šáhova režimu - nařídil Chalchalí už po pár dnech, přičemž "několik duchovních před ním tuto historickou roli s díky odmítlo". Chalchalí při "procesu" odrecitoval pasáž koránu, vyměnil si z generály pár urážek odsoudil je k smrti.

53 rozsudků smrti při mezipřistání

Táherí poznamenává, že levičáci v reakci na televizní záběry zohavených těl odsouzenců "žádali více". Chalchalí se skutečně činil. Ve svých pamětech přiznává, že na smrt poslal 85 činitelů šáhovy vlády a bezpečnostních sil.

Během necelých dvou let, kdy zastával dvojjedinou funkci šéfa revolučního soudu a současně i prokurátora však podle opozice nechal bez soudu zabít stovky až tisíce lidí - včetně aktivistů levice.

V říjnu 1980 například odsoudil k smrti 53 kurdských aktivistů během krátké zastávky na letišti v Sanandadži. Všichni byli zastřeleni ještě před startem soudcova letadla k další cestě, ájatolláh však s oblibou nařizoval i oběšení, často na jeřábech.

Pozdější šéf zahraničního výboru parlamentu byl nakonec z justice odstaven v roce 1981 na Chomejního příkaz, neboť byl podezřelý ze zpronevěry asi 25 miliónů dolarů. Podle některých náznaků se také nejvyššímu vůdci přestala zamlouvat soudcova horlivost.

Svých verdiktů soudce nezalitoval

Chalchalí se v posledních letech několikrát pozitivně vyjádřil na adresu íránských reformistů - k jejich pramalé radosti. Své názory z doby revolučního kvasu ale nezměnil.

"Stále věřím, že k smrti měli být odsouzeni všichni členové šáhova parlamentu, senátu, guvernéři všech provincií a generálové," napsal v knize Ájatolláh Chalchalí Paměti, která  od poloviny roku 2000 leží v íránských knihkupectvích. "Popraveno jich však bylo jen pár. Většina z nich uprchla ze země," tvrdil.