ICTY Babiče viní z toho, že se jako ministr a pozdější prezident takzvané Republiky srbská Krajina v Chorvatsku v letech 1991-92 podílel na etnických čistkách, při kterých zahynuly stovky Chorvatů a nesrbských obyvatel.

Babič byl všeobecně považován za pravou ruku Miloševičovy velkosrbské politiky v Chorvatsku, kterou ICTY označil za zločinné spolčení.

"Účelem tohoto spolčení byl dlouhodobý a násilný odsun většiny chorvatské a nesrbské populace na území asi jedné třetiny Chorvatské republiky," píše ICTY v odůvodnění žaloby.

Babič stanul před haagským tribunálem již jednou, vloni tu svědčil v kauze Miloševič. Tehdy bývalého srbského prezidenta obvinil ze zrady ideálů a z rozpoutání války, kterou Srbové nechtěli.

Odvolání generála Krstiče

Dnes také před ICTY začal odvolací proces se srbským generálem Radislavem Krstičem, který byl soudem první instance v srpnu 2001 odsouzen v souvislosti s genocidou a válečnými zločiny v bosenské Srebrenici k 46 letům vězení. Proti rozsudku se odvolala jak obhajoba, tak i obžaloba. Prokurátoři považují rozsudek za neadekvátní a žádají doživotí.

Krstič je přitom prvním, koho mezinárodní justice uznala vinným z genocidy za skutky spáchané v Evropě. Za tento "zločin všech zločinů", jak ho nazval soudce, dostal druhý nejdelší trest udělený u ICTY.

Maximální trest, který může ICTY uložit, je doživotí. K němu byl jako první odsouzen letos v červenci bosenský Srb Milomir Stakič, kterého soud uznal vinným ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů.

Rozsudek odvolacího soudu v kauze Krstič lze očekávat za několik měsíců.