"Trváme například na tom, aby každá země měla v Evropské komisi svého komisaře, a to s plným hlasovacím právem," zdůraznil maltský premiér Edward Adami.

Malta chce 6 míst v parlamentu EU

Svoboda podpořil požadavek Malty na šest a nikoli jen pět poslaneckých míst v Evropském parlamentu.

Pro Maltu, která se zhruba 400 000 obyvateli bude nejmenším členem rozšířené EU, jde o jeden z klíčových požadavků. Obě země se shodují i v otázce zavedení tzv. týmového předsednictví EU, které by nahradilo dosavadní systém, kdy Unii po dobu šesti měsíců předsedá jedna členská země.

ČR podle Svobody navrhuje, aby předsednictví v rozšířené EU vykonávaly vždy tři země současně po dobu jednoho a půl roku. Malta by podle svého ministra zahraničí Joea Borga upřednostnila systém "čtyři země na dva roky", ale smířila by se i s českým stanoviskem.

ČR a Malta se shodnou o ústavě EU

Svoboda promluvil na maltské Národní konferenci k návrhu ústavy EU, kde požadoval, aby právo veta v rozhodovacím procesu Unie bylo rozšířeno na některé další oblasti, především pak na otázky využívání finančních zdrojů a daňovou politiku.

Potvrdil dále české stanovisko, aby tzv. kvalifikovaná většina v rozhodovacím procesu zahrnovala 60 procent zemí reprezentujících šedesát procent obyvatelstva EU. Návrh ústavy zatím počítá s pravidlem, 50 procent zemí reprezentujících 60 procent obyvatelstva.

Maltská strana naproti tomu nemá proti tomuto bodu návrhu ústavní smlouvy zásadní námitky. "Můžeme žít i s tím, co je v ústavě," řekl Borg. Svoboda i Borg se pak zcela shodli na požadavku, aby zvažovaná funkce představitele EU pro vnější vztahy nebyla nazývána jako ministr zahraničí.