Ve Španělsku a Francii, které byly zasaženy nejvíc, už nejhorší pominulo. Letní turistická sezóna na francouzském atlantickém pobřeží nebyla nakonec havárií poškozena tak, jak se zpočátku čekalo.

V nejvíc postižené oblasti, španělské Galicii, bylo prý uvedeno do normálního stavu 95 procent pobřeží. V moři je však stále rozptýleno několik tisíc tun částeček ropy. V Galicii se o jejich odstraňování dál snaží 600 lidí, v létě jich ovšem bylo zapotřebí 4000. Sporadicky jsou zasahovány také Baskicko a Akvitánie.

Stále uvězněné tuny

Pořád je zde také těch 13 tisíc tun smrtící hmoty, které zůstaly v útrobách rozlomeného tankeru, potopeného 270 kilometrů od španělského pobřeží. Podle posledních odhadů by jejich odčerpávání mohlo začít na jaře. Představitelé španělské ropné společnosti Repsol tvrdí, že všechny štěrbiny v plášti tankeru byly zaceleny a že by tak měly vydržet dvacet let.

Ekologové ale říkají, že denně se z vraku dostane do moře 700-1000 kilogramů nebezpečných látek. Mezitím pokračují dohady o tom, jak velké škody vlastně havárie Prestige způsobila. Pojišťovací společnost FIPOL je odhaduje na 1,1 miliardy eur (asi 35 miliard korun). Rovnou ovšem říká, že má na kompenzace jen ve výši 15 procent této částky.

Cena ekologické katastrofy

Světový fond na ochranu přírody (WWF) mluví o škodách ve výši osm miliard eur v rozpětí deseti let. Zahrnuje do toho jak náklady na čištění pobřeží, tak škody, které byly a ještě budou způsobeny na floře a fauně postižených oblastí.

Klade také symbolickou otázku, jak vyčíslit hodnotu ptáka, který zahynul pod příkrovem mazlavé hmoty. Ptáků přitom údajně zahynulo na 250.000, což by byla největší ekologická katastrofa svého druhu v Evropě.