Článek
Varování, že by prasečí chřipka mohla zabít více lidí než španělská chřipka, se nenaplnila. Vlády po vyhlášení pandemie objednaly milióny vakcín a teď neví, co s nimi. V ČR se nyní hovoří o možnosti povinného očkování, které vyhlašuje hlavní hygienik, jenž se teď sám nakazil.
„Vypadá to, že WHO je pod vlivem farmaceutického průmyslu. Alarmujícími výrazy se prohlašovalo, že to je chřipka, která by mohla ohrozit lidstvo, a proto se nakoupily miliardy léků,“ uvedl minulý týden ve Štrasburku bývalý šéf zdravotního podvýboru Rady Evropy Wolfgang Wodarg s tím, že varovné scénáře WHO byly jen nafouknutou bublinou. Wodargovo vystoupení se časově sešlo s oznámeními nárůstu zisků farmaceutických firem vyrábějících vakcíny proti viru A/H1N1 nové chřipky.
Wodarg své tvrzení opírá právě o skutečnost, že WHO loni v dubnu zmírnila definici pandemie, kterou díky tomu mohla později vyhlásit. Pandemie byla vyhlášena, když bylo potvrzeno, že se A/H1N1 rozšířila do více než sedmi desítek zemí světa. Úmrtí ale bylo 14 000, tedy pouze zlomek každoročního počtu obětí na sezónní chřipku.
WHO rozhodně nařčení popírá a tvrdí, že Wodarg trivializuje záležitost, která pro milióny lidí představovala vážnou potíž.
Když si loni koncem března obyvatelé mexické La Glorie stěžovali na horečku a bolesti, nikdo si toho zpočátku moc nevšímal. Vláda i WHO se soustředily na jinou hrozbu - ptačí chřipku. Právě když se v roce 2005 znovu objevila, začaly úřady přehodnocovat systém varování před nákazou. Teprve když se nová chřipka objevila u dvou dětí v Kalifornii, spustilo Americké Centrum pro kontrolu nemocí poplach, který vyústil vyhlášení nejvyššího, pátého stupně varování.
Britská viroložka Wendy Barclayová, která se účastnila množství jednání o změně definice pandemie, Wodargova nařčení odmítá. „Ta souběžnost je náhodná. WHO o změně uvažovala dlouho před příchodem prasečí chřipky,“ citoval její slova list The Daily Telegraph. Barclayová věří, že WHO s ohledem na prvotní zprávy z Mexika, z nichž vyplývalo, že na nákazu umírá nezvykle velké množství mladých lidí, učinila správně, když vyzvala k zrychlení vývoje vakcín.
Souhlasí s ní ředitel londýnského Střediska pro infekce dýchacích cest Peter Openshaw, podle něhož byla hrozba opakování scénáře španělské chřipky v roce 1918 relevantní a bylo by nezodpovědné nepřijmout opatření, která byla přijata. Ke změnám definice pandemie má ale výhrady, stejně jako ke katastrofickým varováním před zimní chřipkovou sezónou. „Tehdy jsme ovšem nevěděli, že je tak velké množství nakažených bez příznaků,“ řekl.
Z poslední studie v medicínském žurnále Lancet vyplývá, že počet nakažených v létě mohl být desetinásobně vyšší, než se dalo odhadnout ze statistik o nemocných. Mnozí nevykazovali příznaky. To snižuje úmrtnost na 0,03 procenta, což znamená, že prasečí chřipka je zhruba stokrát méně smrtelná než španělská.
Profesor virologie John Oxford ale varoval, že chřipková sezóna ještě neskončila a virus A/H1N1 by se příští rok mohl vrátit silnější.