Brusel Praze vyčítá zejména špatnou kontrolu vozidel a řidičů na našich silnicích, nedodržování hygienických norem v provozech potravinářského průmyslu a zpoždění při přípravě a schvalování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací.

EK dokonce usoudila, že jde o "závažné nedostatky, které by mohly trvat po vstupu, pokud nebudou učiněna okamžitá opatření k nápravě". Vyzvala vládu, aby jim věnovala "naléhavou pozornost".

"Příprava vstupujících států dospěla do pokročilého stádia. Komise věří, že rozšíření se uskuteční 1. května 2004 za dobrých podmínek. Nebude nicméně váhat použít všechny prostředky, které má k dispozici, aby zajistila správné zavedení pravidel a cílů Evropské unie," napsala EK ve dokumentu, který shrnuje poznatky o stavu všech deset zemí.

Staré známé nedostatky

Nejvíce "oranžových", tedy méně závažných nedodělků shledala EK v oblasti zemědělství, která je právem EU nejpodrobněji upravena. Mezery nalezla v pojišťovnictví, v zajištění práva usazovat se a podnikat v ČR, v ochraně duševního vlastnictví, v antidiskriminačních předpisech a v ochraně přírody.

Poukázala na značné nedostatky v práci policie, pozastavila se nad diskriminací Romu nebo vyčetla nesplnění slibu, že budou uzavřeny duty-free obchody na česko-rakouském pomezí.

Komise schválila "monitorovací zprávy" o ČR, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Kypru a Maltě. Dospěla k závěru, že v naprosté většině oblastí jsou tyto země připraveny vstoupit do EU, řešení řady problémů však vyžaduje "zvýšené úsilí" v příštích šesti měsících.

V Polsku shledala EK devět zásadních nedostatků, ve Slovinsku jeden. Ostatní země se pohybují mezi těmito dvěma krajními body.