Vološina, který působil v Kremlu od dob Borise Jelcina, v úřadu nahradí jeho dosavadní náměstek Dimitrij Medveděv (38). Jde o dalšího Putinova stoupence z Petrohradu, který však na rozdíl od ostatních neprošel tajnými službami.

Až do dneška měl v Kremlu značný vliv, protože jako zástupce šéfa prezidentské kanceláře spoluurčoval Putinův pracovní kalendář a prakticky rozhodoval, koho Putin přijme a koho ne. Jakožto předseda dozorčí rady státem kontrolovaného plynárenského koncernu Gazprom platí za umírněného obhájce podnikání.

Mění vláda kurz?

Zatímco zatčení Chodorkovského je označováno za nezávislý postup ruské generální prokuratury a jakákoli obvinění z vměšování Kreml odmítá, Vološinovo odvolání nebylo ani oficiálně zdůvodněno. Přitom informace o něm přinesly některé ruské listy již ve středu, ale Kreml je tehdy nepřímo popřel.

Vološinovo odvolání označil za "velmi špatnou zprávu" ruský liberální politik Anatolij Čubajs. V rozhlase Echo Moskvy v pátek v souvislosti se zatčením Chodorkovského a s postupem proti jeho firmě Jukos dále řekl, že "vývoj z posledních týdnů připouští výklad, že vláda plánuje změnu kurzu" a je třeba vyčkat, zda taková změna "půjde účinně kontrolovat".

Požádali o azyl v Británii?

V Londýně se mezitím objevily informace, že skupina tamějších pracovníků společnosti Menatep - jež z 61 procent vlastní Jukos - požádalo v Británii o politický azyl. Vedení Menatepu v Moskvě to popřelo, ale jeho tiskový mluvčí si ponechal otevřena zadní vrátka: pokud se objeví dodatečné informace, zveřejní je.

Obavy pracovníků Menatepu před možným zásahem proti nim přitom nepostrádají racionální jádro: začátkem července byl totiž pro údajné podvody zatčen blízký spolupracovník Chodorkovského a vlastník Menatepu Platon Lebeděv. Samotný Chodorkovskij byl poté opakovaně předvoláván k výslechu, ale až do minulého týdne zůstával na svobodě.