Podle švédských vědců jde o "sušenou krev", tedy extrahované červené krvinky dárce, které se uchovávají v podobě prášku. Preparát byl vyroben v USA, jméno výrobce však lékaři tají.

Takto upravená krev má především dvě výhody - lze ji uchovávat po mnoho let, zatímco klasické krevní konzervy jen do 42 dnů. Krev v prášku rozpuštěná ve fyziologickém roztoku navíc lépe přenáší kyslík a mohla by tak zachránit lidský život například bezprostředně po infarktu.

"Při testech nic nenasvědčovalo, že by těla pacientů krev nepřijala," prohlásil pro švédskou tiskovou agenturu TT vedoucí projektu Bengt Fagrell.

Náhražek je několik typů

Vědci použili z etických důvodů červené krvinky lidské krve, ale podle Fagrella není technický problém extrahovat krvinky z těl jiných savců.

Pokusy o výrobu náhražek lidské krve jsou známé již několik set let, intenzívní výzkumy se ale provádějí teprve od poloviny minulého století. Na výzkumech s krevními náhražkami pracovali počátkem 70. let rovněž čs. vědci. Jejich patent, využívající uměle vyvinutý polymer Duxon, který vytvářel bílkovinné struktury, rozpracovali kolegové z pensylvánské univerzity.

V projektu financovaném NASA se pokoušejí o výrobu umělých polymerových buněk, které by mohly účinněji nasměřovat léky výlučně k buňkám, pro něž jsou určeny.

Syntetická krev a kyslík

Několik přípravků vzniklých na bázi čs. a britských patentů je ve stavu klinických testů. Známé jsou především Hemopure, uměle upravený hemoglobin, a oxygent, skutečná "umělá krev", mléku podobný roztok slané vody a perflubronu.

Vědci však poukazují na to, že syntetická krev sice lépe disribuuje kyslík, její použití je ale jen krátkodobou náhražkou, jež má množství nežádoucích účinků.