U památníku s nápisem "Památce obětí terorismu" se dnes uskutečnil smuteční mítink, jehož se zúčastnil moskevský starosta Jurij Lužkov, šéf Rady federace ruského parlamentu Sergej Mironov a další politici.

Původně měl být přítomen i prezident Vladimír Putin, ale nakonec dal přednost otevření první ruské zahraniční vojenské základny v Kyrgyzstánu.

Nedaleko pomníku byla na zdi budovy divadla odhalena deska se jmény 130 obětí. Většina pozůstalých, kteří přišli na pietní obřad, se shromáždila právě u ní. "Politici si z našeho neštěstí udělali akci. Pro mne ale není důležitý ten památník, je důležité, že jméno mého otce je na této zdi," řekl Alexandr Chramcov, který tehdy v divadle ztratil otce.

Norsko odmítlo pomoci

Rok po události vyšlo najevo, že o zprostředkování jednání s ruskými úřady tehdy Čečenci požádali dokonce i Norsko. Byli ale odmítnuti. Přiznal to ve středu mluvčí norského ministerstva zahraničí Karsten Klepsvik. Prohlásil, že za dané situace bylo nemyslitelné, aby se Oslo ujalo nějakého zprostředkování.

Norsko se v minulosti často ujímalo zprostředkovatelské role v různých konfliktech ve světě, například v izraelsko-palestinském konfliktu z počátku devadesátých let. Jednání v Oslo vyústilo v roce 1993 v podpis mírové dohody.