Článek
Agentury AP a APA zdůraznily, že do Brna přijelo na 120 tisíc lidí, AP připomněla slova vatikánského mluvčího Federika Lombardiho, podle nějž šlo o největší účast na mši v historii České republiky. AP ale již v sobotu napsala, že se hlavě katolické církve dostalo vlažného přijetí.
"(Při příjezdu do Prahy) jej nezdravily žádné zástupy, billboardy ani plakáty. Většina Čechů zřejmě posuzuje jeho výlet jako nevýznamný a někteří byli otevřeně nepřátelští,“ podotkla.
Stanice BBC dodala, že přivítací ceremoniál na Ruzyni byl "slušný, ale diskrétní". Agentura Reuters poznamenala, že papeže si přišly poslechnout "široké davy", mnoho z lidí tak ale učinilo jen ze zvědavosti.
Americký deník New York Times zase citoval teologa Aleše Opatrného, podle něhož národ jako takový ponechala událost chladným. "Po papežově návštěvě se většina Čechů bude chovat, jako kdyby se nic nestalo," řekl Opatrný.
Vatikánský list L’Osservatore Romano nakonec zdůraznil, že Češi jsou "poslužní výraznému a provinčnímu konformismu. Dospělým, moderním a kritickým postojem se tak (v ČR) zdá být cynismus vůči všem hodnotám."
Slováci nás do Brna přišli povzbudit
Slovenská média se široce rozepsala o slovenských věřících, kteří přijeli do Brna. Na Slovensku se na rozdíl od Česka k římským katolíkům hlásí většina obyvatelstva.
"Přišli jsme podpořit Moravany a Čechy, neboť zde to náboženství stále jaksi dřímá. Sto tisíc lidí je velmi málo. Jenom na mariánskou pouť v Levoči přijde i 600 tisíc věřících," řekl v Brně jeden z poutníků deníku Nový čas.
Benedikt XVI. Čechům připomněl, aby nezapomínali na tradice. "Německý papež v Česku mluvil o svobodě, jejíž získání země oslavuje. Připomněl, že k ní patří i víra a tradice," napsal deník Sme.
Také podle Hospodárských novin papež Čechům několikrát vzkázal, že patří mezi nejateističtější národy na světě. "Sousedům vyčítal ateismus," napsal list v jednom z titulků.
Dvaaosmdesátiletý pontifik absolvoval náročný program v dobré fyzické formě, uvedla německá DPA, jen hlas mu někdy zachraptěl.
BBC podotkla, že papež mluvil jen italsky a česky, a ne německy, protože by to vzbudilo "špatné vzpomínky na nacistickou éru".