Článek
Nové odhady jsou o deset procent vyšší než předchozí údaje z roku 2005. Ke zvýšení počtu přispěla nová čísla z Latinské Ameriky a jižní Asie, která jsou zvlášť varovná, protože v těchto zemích zatím nejsou připraveni na nárůst tohoto typu pacientů.
"Současné investice a péče jsou velmi disproporcionální na to, aby měly globální dopad na lidi trpící demencí, na péči a systém sociální péče a na společnost,“ uvedl jeden z autorů zprávy, profesor Martin Price.
Nárůst demence vyvolává široké obavy zejména kvůli tomu, že nejde jen o velký lékařský problém, ale také společenský a ekonomický. Ošetřování těchto lidí výrazně zatěžuje zdravotní systémy a připraveny jsou na to jen nejrozvinutější země.
Počet lidí s demencí prudce roste zejména v chudších zemích, kde se začal prodlužovat věk díky lepší zdravotní péči a kvalitnější výživě. Zatímco nyní tvoří počet lidí trpících demencí v zemích s nízkými a středními příjmy polovinu celkového počtu nemocných, v roce 2050 to budou už dvě třetiny.
Mezinárodní společnost pro Alzheimerovu nemoc už vyzvala země, aby následovaly Austrálii, Francii, Koreu a Velkou Británii a připravily akční plány pro boj s chorobou. I Británie by mohla dělat více, protože se odhaduje, že se nemoc v příští dekádě objeví až u miliónu lidí.
| Zákeřná nemoc |
|---|
| Alzheimerova nemoc způsobuje úbytek mozkových buněk. Poprvé popsal v roce 1906 německý neurolog Alois Alzheimer. Projevuje se výpadky paměti, ztrátou orientace v čase i prostoru a poruchami řeči a hybnosti. Nemoci podlehli bývalý americký prezident Ronald Reagan, americká herečka Rita Hayworthová, americký herec Charles Bronson, anglická spisovatelka a filosofka Iris Murdochová, americký senátor Barry Goldwater, bývalý skotský fotbalový reprezentant Billy Liddell i brazilský fotbalový útočník Leonidas da Silva. U nás na tuto nemoc zemřeli Jiří Císler či bývalý fotbalista Sparty Praha Václav Migas. |