Zpravodaj agentury AFP po polednihlásil, že v centru Baku se shromáždily tisíce stoupenců opozice na demonstraci, kterou úřady nepovolily.

Skupiny demonstrantů se pokoušely dostat k budově ústřední volební komise. Ulice vedoucí k budově bylazabarikádována a zátaras střežilo asi padesát příslušníků pohotovostní policejní jednotky. Demonstranti na ně zaútočili dlažebními kostkami. V okolí konfliktu bylo zdevastováno i několik obchodů, okna jejich výkladů byla rozbita.

Pozorovatelé: volby nebyly svobodné

K demonstraci proti výsledkům voleb vyzvalo obyvatelstvo vedení Muslimské demokratické strany Musavat, které tvrdí, že výsledek voleb byl zfalšován.

Šéf pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Giovanni Kessler na dopolední tiskové konferenci v Baku prohlásil, že průběh prezidentských voleb zcela neodpovídal "mezinárodním standardům", a uvedl řadu případů, kdy došlo k násilnostem a útokům na opoziční činitele nebo voliče.

Dynastie Alijevů drží vládu

Ilcham Alijev (42), syn dosavadního prezidenta Gejdara Alijeva (80), byl ve čtvrtek na základě předběžných výsledků zveřejněných volební komisí potvrzen jako vítěz prezidentských voleb v Ázerbájdžánu.

Pro Alijeva mladšího se vyslovilo 80 procent voličů, přičemž zatím bylo sečteno téměř 85 procent hlasů asi tří milionů občanů, kteří se dostavili k volebním urnám.

Největší soupeř Alijeva mladšího Isa Gambar, předseda Muslimské demokratické strany Musavat (Rovnost), podle agentury Reuters získal téměř 12 procent hlasů. Volební účast přesáhla 71 procent.

Policie a zatýkání

Volby předznamenala silná přítomnost policie v největších městěch islámského a na ropu bohatého Ázerbájdžánu. Nechybělo ani zastrašování opozice a jednotná kampaň ve prospěch klanu ze strany státních médií.

Favorit hlasování byl přitom předem jasný - Ilcham Alijev. Jeho zvolení tak prakticky legitimizovalo dynastické nástupnictví známé ze Sýrie či Severní Koreje.

Na průběh voleb dohlíží přes 600 zahraničních pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rady Evropy. Ojedinělé protesty byly policií tvrdě potlačeny, v celách skončilo nejméně patnáct aktivistů.

Vládu ukončila nemoc

Gejdar Alijev, o němž se jako o šéfovi Komunistické strany Ázerbájdžánu mluvilo počátkem osmdesátých let jako o jednom z korunních princů Leonida Brežněva, řídil zemi 30 let. Přestál Gorbačova, rozpad Sovětského svazu i válku s Arménií o Náhorní Karabach. Od moci ho odstavila až nemoc - v dubnu zkolaboval před televizními kamerami při projevu a od léta je na klinikách v Turecku a USA kvůli problémům se srdcem.

Syna, tehdy viceprezidenta státní ropné společnosti GNKAR, jmenoval okamžitě premiérem. Šéf vlády mluví anglicky a francouzsky, vystudoval prestižní Moskevský institut mezinárodních vztah, na němž i přednášel.

Podpora války umlčela Západ

Západ ztlumil kritiku Alijevových mocenských metod po 11. září 2001, kdy Ázerbájdžán spolu s dalšími bývalými sovětskými republikami zpřístupnil své základny americké armádě operující v Afghánistánu. "Investoři zejména do ropného průmyslu potřebují stabilitu a tu ji Alijevovi zaručí," podotkl list The New York Times (NYT).

Pozorovatelé se obávají, že příklad klanu Alijevových by mohly následovat i další bývalé sovětské republiky na Kavkaze a ve Střední Asii. NYT citoval gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho: "Když se to mému příteli Alijevovi podaří, proč bych se nemohl pokusit o totéž?"