Hned však bylo jasné, že tato iniciativa vyvolala silně kontroverzní reakce - přinejmenším na izraelské straně ji totiž prosazuje tábor, který dosavadní politikou prakticky ztratil podporu voličů.

Text byl po dva roky připravován se švýcarskou finanční a organizační podporou v Ženevě a jak při zveřejnění jeho tvůrci prohlásili, v alpské zemi by měl být také během několika týdnů podepsán. V čele palestinských vyjednávačů stojí exministr kultury Jásir Abid Rabbu, postupující podle arabského tisku se souhlasem palestinského vůdce Jásira Arafata. Mezi izraelskými vyjednávači je bývalý ministr spravedlnosti Josi Bejlin, který stál mj. u zrodu zkrachovalých dohod z Osla z počátku 90. let, a několik opozičních poslanců.

Šaron: Máme cestovní mapu

Ačkoliv aktivisté tvrdí, že vláda byla o jejich počínání průběžně informována, úřad premiéra Ariela Šarona to podle listu Ha"arec dnes popřel. "Máme cestovní mapu a není dobré nutit lidi, aby věřili, že existuje něco dalšího," řekl deníku The Jerusalem Post premiér. Ministr zahraničí Silvan Šalom v neděli uvedl, že "v Izraeli existuje vláda, a ta se má těmito věcmi zabývat". Jak dodal, od protagonistů dohod z Osla nelze mnoho čekat, neboť Izraelci "za jejich sny platí dodnes".

Ministr dopravy za ultrapravicovou Národní jednotu Avigdor Lieberman dnes v Izraelském rozhlase navrhl, aby dohoda nebyla podepisována v Ženevě, ale v Mnichově. "Nazýval bych to Mnichovem 2," dodal.

Výhrady však nejsou jen doménou pravice. Zatímco vůdce Strany práce Šimon Peres odmítl text komentovat s tvrzením, že neví, co obsahuje, expremiér a bývalý šéf labouristů Ehud Barak jej tvrdě odmítl. "Je to poněkud zvláštní dohoda... Jasně poškozuje zájmy Státu Izrael," řekl Izraelskému rozhlasu s tím, že vedení nemělo členům Strany práce umožnit, aby se na formulování textu podíleli.

Výhrady mají také Palestinci

Výhrady jsou i na palestinské straně. Vedení Palestinské samosprávy se k dokumentu nevyjádřilo. Např. Jákub Šahín z ministerstva informací ale televizi al-Džazíra řekl, že "jde o další mediální bublinu, jíž by neměla být přikládána větší důležitost, než si zaslouží".

Abdalláh Húrání, šéf uprchlického odboru Organizace pro osvobození Palestiny, prohlásil, že žádná mírová dohoda pomíjející právo na návrat běženců nemůže uspět. "Právo na návrat je jádrem palestinské otázky. Bez jeho uznání nebude mít žádný palestinský útvar smysl," řekl dnes televizi al-Džazíra.

Hlavní body chystaného textu
:. Palestinci se vzdají "práva na návrat" uprchlíků do dnešního Izraele - mělo být jim být umožněno zůstat v dosavadních zemích, vrátit se do nového palestinského státu či dostat kompenzaci.
:. Izrael se vzdá svrchovanosti nad Chrámovou horou (muslimy považovanou za posvátný okrsek Harám aš-Šaríf), zůstane mu však Zeď nářků.
:. Izrael se v zásadě stáhne na hranice platné do války v roce 1967; dojde nicméně k územním výměnám začleňujícím některé osady do židovského státu (v palestinském státě by ale měla zůstat např. velká osada Ariel).
:. Palestinci uznají Izrael coby židovský stát, odzbrojí milice, jež proti němu bojují, a budu bránit protiizraelskému podněcování.
:. Smlouva nahradí všechny dosavadní rezoluce OSN a dohody.