Opoziční strany soc. dem. (SPÖ) a Zelených žádají kvůli skandálu okamžité svolání parlamentního výboru, který řeší konflikt zájmů, ustavení zvláštního vyšetřovacího výboru a aby Grasser, který byl dříve členem FPÖ a v posledních volbách figuroval jako "nezávislý" na kandidátce lidovců, odstoupil z vlády.

Pro vyvození důsledků se vyslovil v pondělí místopředseda poslanecké skupiny FPÖ Max Walch a v rakouském rozhlase ORF také lidovecký předseda výboru pro zkoumání konfliktu zájmů Hermann Schultes. Podle korutanského hejtmana Jörga Haidera (FPÖ) by měli o Grasserovi rozhodnout lidovci.

Grasser, špatně mi poradili

Ministr se omlouvá tím, že "dostal špatnou radu" v tom smyslu, že pokud nevlastní nejméně 25 procent akcií nějaké firmy, není potřeba to hlásit, protože nemá možnost podstatným způsobem ovlivnit chod podniku. "Proto jsem si myslel, že nemusím nic hlásit parlamentnímu výboru pro konflikt zájmů," řekl Grasser.

Expert na rakouské ústavní právo Heinz Meyer však připomněl, že "zákon nerozlišuje množství a když má někdo třeba jen tři akcie, musí je tomuto výboru nahlásit před nástupem do funkce a když je získá ve funkci, musí tak učinit také".

Pod tlakem aféry zveřejnil nyní Grasser na své webové stránce seznam svých akcií u 16 firem - vlastní mj. 700 akcií Nokia Corp. za deset tisíc eur, 350 akcií Daimler Chrysler za 11 tisíc, 750 kusů od Infineon Technologies za devět tisíc a 1300 akcií Genta Inc.v hodnotě téměř 13 tisíc eur.

Podivné zázemí aféry

Bezpečnostní mluvčí Zelených Peter Pilz prohlásil, že Grasser již při nástupu do první Schüsselovy vlády v únoru 2000 zatajil například 295 akcií softwarového podniku Y-Line v hodnotě více než deset tisíc eur, které získal v listopadu 1999 a jako člen vlády je prodal s pětitisícovým ziskem v prosinci 2000.

Podle Pilze by měl Grasser vysvětlit, jak to, že se mu jako jednomu z mála lidí podařilo včas a se 45procentním ziskem prodat akcie firmy, která poté spěla ke krachu a soud zkoumá, zda v ní nedošlo k podvodům.