Kvůli rekordní účasti muselo být prodlouženo hlasování o šest hodin, do půlnoci místního času (21:30 SELČ). Ministerstvo vnitra uzavření volebních místností přitom posunulo několikrát. Ještě předtím, než se tak stalo, oficiálně vystoupil jeden ze čtyř kandidátů na post hlavy státu Mír Hosejn Músáví s tím, že vítězem je on.

"Podle informací, které jsme obdrželi, jsem s velkým předstihem v těchto volbách zvítězil. Děkuji voličům za mimořádnou účast. Přišli lidé, kteří k urnám nikdy nechodili. Před volebními místnostmi byly fronty, v nichž se čekalo dvě i tři hodiny," oznámil Músáví. Podle zdroje z jeho okolí získal 65 procent hlasů.

:. Volby v Íránu trhají rekordy, hlavní dva rivalové už volili. Zdroj: Reuters/Stream

O něco později přinesla oficiální agentura IRNA informaci, že v prvním kole voleb vyhrál naopak Ahmádínežád, a to se 69 procenty hlasů. Konečné výsledky by měly být známy v sobotu.

Rekordní zájem voličů

Volební místnosti se otevřely v 8 hodin místního času (5:30 SELČ) a celý den se hovořilo o neobvykle velké účasti. Podobná situace byla v roce 1997, kdy k urnám přišlo 80 procent voličů a k moci se tehdy dostal reformátor Mohammad Chátamí. Jak uvedla CNN, monutná účast by mohla vynést vítězství právě liberálovi Músávímu.

Americký prezident Barack Obama zejména ocenil předvolební dialog, který podle něj může znamenat pozitnivní obrat. Podle CNN očekává navázání podnětné debaty s Íránem, tedy něco, čemu se jeho předchůdce George Bush spíše vyhýbal.

„Bez ohledu na to, kdo zvítězí, ta masivní debata, která se tam rozproudila, dává naději, že se je podaří zapojit do dialogu novým způsobem," řekl v pátek Obama novinářům.

Pro USA jsou klíčovými tématy zejména jaderné zaměření země a její zahraniční politika. Pokud by byl zvolen Músáví, neznamenalo by to zásadní zvrat v nekalých jaderných ambicích Mahmúda Ahmadínežáda, v úvahu by však připadl kladnější vztah k západu. V otázkách jaderného programu a zahraničních vztahů patří tradičně rozhodovací hlas duchovnímu vůdci země Alímu Chameneímu.