"Od 2. května jsme zaznamenali 1,171 miliónu běženců,“ potvrdil v sobotu na tiskové konferenci v Islámábádu vysoký komisař OSN pro utečence Antonio Guterres.

Exodus urychlila v pátek armáda, když zrušila zákaz vycházení v okresech Mingora, Kábal a Kandžúa uvolnila uzávěry mezi nimi, čímž umožnila statisícům zoufalých lidí utéci z bojové zóny. Půl miliónu Pákistánců přitom už opustilo nepokojnou oblast na severozápadě země ve druhé polovině loňského roku.

"Budeme bojovat tak dlouho, dokud protivníka úplně neeliminujeme,“ řekl v neděli televizi CNN Nadím Achmet, velitel pákistánské jednotky na ochranu uprchlíků.  

V médiích se objevují hlasy, podle nichž se humanitární krize vyvíjí do větší hrozby než Tálibán. Televize BBC uvedla, že uprchlíci se usazují především ve velkých městech, čímž rozkolísávají velmi křehkou sociální rovnováhu, takže dochází k potyčkám mezi etniky.  

Vláda útočí i dělá ústupky

Churšíd Achmet Nádím, přední pákistánský televizní komentátor, varoval v televizi CNN před zhroucením pákistánského státu: "Pákistánské dilema je následující: když vypukne politická krize, spojí se se společenskou. Tak tomu bylo v roce 1971, když se Pákistán rozdělil a vznikl Bangladéš“.

Armáda zahájila ofenzívu koncem dubna poté, co ozbrojenci Tálibánu navzdory mírové dohodě pronikli do okresů vzdálených od hlavního města Islámábádu necelých sto kilometrů. Armádní vrtulníky a bojová letadla od té doby útočí na skrýše povstalců v krizové oblasti v rámci nejkrvavějšího zásahu od podpisu kontroverzní mírové smlouvy letos v únoru. Pákistánská vláda souhlasila, že na severozápadě země bude platit Tálibánem prosazované přísné islámské právo šaría.