Největší hrozba podle něj přichází z Blízkého východu, nazval ho tikající bombou. Dodal, že celému systému omezujícímu šíření jaderných zbraní ve světě hrozí rozpad vlivem vlastního nespravedlivého uspořádání a rychlého šíření nukleárních technologií.

MAAE vznikla na základě smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1970. Do klubu jaderných velmocí tehdy patřilo pět poválečných mocností. Během dalších čtyř dekád přibyly Izrael, Indie, Pákistán a Severní Korea.

Podle Baradeje přichází nová doba, která dá vzniknout i „virtuálním jaderným státům“, které budou moct produkovat plutonium nebo vysoce obohacený uran a budou vlastnit know-how na výrobu jaderných hlavic, na níž ale budou jenom připraveny. Formálně tedy dodrží smlouvy, prakticky ale budou schopné během pár měsíců jadernou zbraň použít.

„To je fenomén, který pozorujeme v Íránu, který se ale zdaleka netýká jenom této země. V brzké době budeme mít devět jaderných velmocí a deset či dvacet virtuálních jaderných zemí. V té souvislosti upozornil, že největší hrozbou je uchvácení technologií a zbraní teroristickými skupinami. Konkrétně jmenoval Tálibán v Pákistánu. Pákistán navíc podle stanice NBC buduje dva největší reaktory v rozvojovém světě. [celá zpráva]

Muhammad Baradej stojí v čele MAAE více než 11 let a má z úřadu odejít v listopadu. O jeho nástupnictví se vede tvrdý diplomatický boj.