Ve čtyřicetileté historii nepočítala NASA s vysláním dvou plavidel tak blízko sebe. Oba raketoplány se mají přiblížit na 23 metrů, aby se případně ohrožená posádka Atlantisu mohla dostat do bezpečí. Endeavour by pak dopravil astronauty zpět na Zemi. Nicméně podmínkou je, že posádka Atlantisu před opuštěním porouchaného raketoplánu nastaví samodestrukční sekvenci.

Astronaut Steven Smith opravuje zařízení na Hubbleově teleskopu během mise raketoplánu Discovery v únoru 1997.

Astronaut Steven Smith opravuje zařízení na Hubbleově teleskopu během mise raketoplánu Discovery v únoru 1997.

FOTO: ČTK/AP

Raketoplány už dosluhují a s ohledem na nákladnost jejich letů a řadu poruch je už naplánováno jejich stažení, nicméně NASA dosud za ně nemá plnohodnotnou náhradu, přestože se vyvíjejí rakety nové generace.

Experti NASA se především obávají možnosti, že plášť Atlantisu by mohl poškodit při cestě na oběžnou dráhu nějaký kus vesmírného smetí, jehož hustota v posledních letech vzrostla. Narušení tepelného štítu by pak znemožňovalo návrat na Zemi. Proto vznikl plán na záchranou operaci s označením STS-400.

Záchrana zabere šest až sedm dnů

Záchranná operace je také důvodem, proč nyní na startovací ploše v Kennedyho vesmírném středisku stojí připraveny ke startu dva raketoplány najednou, což není obvyklé. K Hubbleovu dalekohledu poletí sedm astronautů, ke startu na jejich záchranu je připravena čtyřčlenná posádka.

Pokud půjde vše dobře, Endeavour zůstane na zemi a počká až na svou plánovanou misi, která je plánována na polovinu června. Pokud se Atlantis vrátí, budou přípravy na start Endeavouru přerušeny, v opačném případě budou ukončeny během tří dnů a se skafandry navíc a speciálním vybavením vyrazí na záchrannou misi.

Americký astronaut John Grunsfeld signalizuje kolegům v kabině raketoplánu Columbia, že se mu podařilo instalovat solární panel na Hubbleův teleskop. Snímek byl pořízen v březnu 2002.

Americký astronaut John Grunsfeld signalizuje kolegům v kabině raketoplánu Columbia, že se mu podařilo instalovat solární panel na Hubbleův teleskop. Snímek byl pořízen v březnu 2002.

FOTO: ČTK/AP

Během jediného dne by se pak měly oba raketoplány setkat a přiblížit natolik, aby si mohla posádka Atlantisu „přesednout“.

Samotná záchranná operace zabere podle odhadů dva až tři dny. Kapitán Atlantisu před opuštěním paluby má zaúkol nastavit automatiku tak, aby raketoplán zamířil na přistání do oblasti nad oceán, kdy by při případné poruše nikoho neohrozil. Let stroje by byl kontrolován na dálku.

Mise raketoplánů mířily v poslední době především k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která astronautům mohla v případě nouze poskytnou útočiště i zásoby vody a potravin na 70 až 80 dní. Na misi k Hubbleovu dalekohledu však jsou astronauti odkázáni sami na sebe a pokud by nebyl připraven start záložního raketoplánu, nedočkala by se posádka záchrany.