Vatikán totiž dosud zásadně odmítal jakékoliv spekulace o zdravotních potížích papežů - nejkurióznější situace tak vznikla v srpnu 1914 poté, co oficiální vatikánský list L"Osservatore Romano označil zprávy světského tisku o rýmě Pia X. za "neomalenost a vměšování do vnitřních věcí církve". Zastírání stavu věci ale netrvalo dlouho - papež hned následujícího dne zemřel.

I dnes sice Vatikán přiznává, že 83letého papeže sužují četné choroby včetně Parkinsonovy nemoci a artrózy, trvá však na tom, že Jan Pavel II. je duševně naprosto čilý a je s to se aktivně účastnit všech debat. Po sobotním sdělení je ovšem zjevné, že nejvyšší představitel katolické církve tyto schopnosti čas od času ztrácí.

Věřící se modlí za papežovo zdraví

Předminulou neděli například v projevu k zástupu věřících na Svatopetrském náměstí v Římě popletl datum inaugurace nových kardinálů. Zhoršení jeho stavu znepokojilo vysoké činitele do té míry, že šéf Kongregace pro víru a řád kardinál Josef Ratzinger přímo vyzval věřící, aby se modlili za papežovo zdraví.

Během sobotní Williamsovy desetiminutové audience ve Vatikánské knihovně papež neudržel zpříma hlavu, třes rukou mu znemožňoval číst a při mluvení dělal několikaminutové přestávky k nadechnutí. Dokázal se nicméně vzchopit k tomu, aby anglikánského primase ostře napomenul za liberální postoj ke gayům v církvi, který přivedl anglikánskou církev na pokraj schizmatu.

Vytkl mu také ordinaci žen do kněžského úřadu. Při nedělním svatořečení tří misionářů, kteří v 19. století působili v Africe a v Číně, se nicméně papežův stav překvapivě jevil jako lepší - před zraky 15 tisíc poutníků bez větších problémů absolvoval dvouapůlhodinovou mši.