Požadavek údajně podporují vedle členského Finska a Portugalska také "nováčkové", konkrétně Česko, Maďarsko, Slovensko, Lotyšsko a Polsko. Posledně jmenované Polsko však, podobně jako malé Slovinsko, poněkud v pevnosti názoru "kolísá".

Pozorovatelé považují postoj Varšavy za taktiku, snahu, jak získat spojence pro svůj hlavní požadavek uchovat váhu hlasů v Unii, jaká se dohodla v roce 2000 na summitu EU v Nice. Tehdy dohodnutý poměr zvýhodňuje velké Polsko vůči některým jiným velkým zemím, jakou je třeba Německo. Dá se tedy říci, že vláda Lesáka Millera opět "hraje na svém písečku", podobně jako loňský rok v dánské Kodani, kde se dohadovaly poslední "detaily" přístupu desítky nováčků. Tentokrát se snaží prosadit i na úkor "starých a mocných mazáků".

Dosavadní návrh ústavy EU počítá s tím, že budoucí Evropská komise bude mít 15 plnoprávných členů a ostatní země, tj. deset států, budou mít v grémiu zástupce bez hlasovacího práva.