Článek
Ahmadíjci mají nyní v Británii více než 70 mešit a uvádějí, že mají 200 milionů přívrženců v celém světě od Indie po Německo. Tuto denominaci islámu založil v roce 1889 v Paňdžábu indický muslim Hadrat Mirza Ghulám Ahmad, který se považoval za "předpověděného mesiáše".
Generální tajemník Muslimské rady Británie Iqbal Sacranie ovšem prohlásil, že osoba, která nevěří, že posledním mesiášem byl Muhammed, nemůže být muslimem. Nová ahmadíjská svatyně by podle něj neměla být nazývána slovem mešita, které je podle jeho názoru vyhrazeno pouze skutečnému islámu.
"Skupina nepravdivě udává počet svých členů a zveličuje i svůj vliv," řekl britskému tisku Sacranie.
Stavělo se dva roky
Ahmadíjci budovali svou novou mešitu dva roky a vynaložili na ni v přepočtu 735 milionů korun. Nachází se nedaleko od čtvrti Putney, kde před 80 lety postavili svou první londýnskou svatyni. Ahmadíjci, kteří mezi své základní principy považují nenásilí a toleranci, uvádějí, že jsou vítáni všichni monoteisté, tedy i křesťané či židé.
Za zvláštnost mešity se považuje i to, že hlavní modlitebna pro ženy je stejně velká jako modlitebna pro muže. Svatyně má dva minarety vysoké 24 a 25,5 metru o průměru 3,5 metru. Báň nad hlavní budovou je vysoká osm metrů, je 23 metrů nad zemí a je vysoká 15,5 metru. Mezi zařízením má kromě modliteben i tělocvičny, knihovnu a televizní studio. Na zasvěcení mešity byl přítomen nynější nejvyšší představitel této islámské sekty Hadrat Mirza Masrúr Ahmad.
Mešity přibývají
Británie díky své minulosti námořní obchodní velmoci přišla do pravidelného styku s islámem velmi brzy a první písemný doklad o mešitě na britském území pochází z roku 1860. Zatímco v roce 1966 bylo však v Británii pouze osmnáct mešit, dnes je jich přes tisíc.