Vyhýbání se geneticky modifikovaným potravinám je podle Fedoroffové stejné, jako by se lidé v rámci lékařské péče a moderních léčebných metod vrátili do 19. století. Fedoroffová byla poradkyní bývalé americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové a nyní tuto funkci vykonává pro Hillary Clintonovou.

„Je nutné rostoucí počet lidí redukovat, planeta více lidí nemůže uživit,“ tvrdí Fedoroffová a zdůrazňuje potřebu lepšího nakládání s hospodářskou půdou a zejména s vodními zdroji. Jakým způsobem by chtěla nárůst počtu lidí omezit, vědkyně neuvedla.

„V současnosti je na planetě 6,5 miliardy lidí, a blížíme se sedmi miliardám. Ve využívání vodních zdrojů a zemědělské úrody budeme muset být velmi vynalézaví,“ řekla Fedoroffová britské stanici BBC. „V lékařství už využíváme stejnou technologii, jaká je použitelná u potravin (genetické inženýrství, pozn. red.), přitom právě u nich se vracíme do 19. století,“ vysvětlila a dodala, že součástí efektivnějšího zemědělství musí být využití genetiky.

Lidé v číslech:
Počet světové populace - 6,8 miliardy
Průměrný denní přírůstek - 218 030
Prognóza pro rok 2040 - 9 miliard
 Zdroj: Americký úřad pro sčítání lidu

Kritici geneticky modifikovaných potravin, jako je kukuřice, obilí či rýže, žijí podle Fedoroffové v minulosti. „Nenapadlo by nás jít k lékaři a žádat stejnou péči, jaká byla dostupná v 19. století. Přitom právě toto děláme při produkci potravin,“ tvrdí.

Na otázku redaktorů BBC, zda Spojené státy konečně převzaly zodpovědnost za produkci oxidu uhličitého, Fedoroffová odvětila: „Ano, nad naším podílem (ve znečišťování ovzduší, pozn. red.) se musíme realisticky zamyslet a snížit ho - a myslím, že uvidíte, že se to děje.“

K tomu, zda USA splní své závazky a bude omezovat hladinu emisí, tedy něco, s čím v minulosti Washington otálel, profesorka molekulární biologie a laureátka Národního vyznamenání za vědu uvedla, že „nakonec budou muset Spojené státy něco udělat - čím dříve, tím lépe.“