"Koncipovali jsme tuto debatu jako výměnu stanovisek, jako konzultaci k hlavním tématům s cílem nalézt možnosti koordinace tam, kde jsou si stanoviska blízká. To znamená, že jsme nesměřovali ke koordinaci za každou cenu," řekl na tiskové konferenci premiér Vladimír Špidla, který na dnešek pozval na zámek v Dobříši své kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska.

Čtyřka se shodla v řadě otázek

K aspektům, v nichž se čtyřka shoduje, Špidla zařadil princip jedna země - jeden člen (komisař) Evropské komise, zachování rotačního principu předsednictví EU, rozhodování kvalifikovanou většinou v důležitých otázkách a postoj k evropské obraně, kde V4 nechce, aby budování společné evropské obrany oslabilo efektivitu NATO a aby zrychlená integrace jen některých členů EU v této oblasti vylučovala z budování evropské obrany státy ostatní.

Slovensko a Česko si rozumí

Premiér Mikuláš Dzurinda označil za jednu ze slovenských priorit ponechání jednomyslného rozhodování (konsensu) v radě ministrů v oblasti daňové, sociální nebo obranné, což se v podstatě shoduje s českým postojem. "To, že budeme nastolovat naše priority, neznamená, že tu a tam nepodpoříme i partnery z visegrádské čtyřky," zdůraznil Dzurinda. Dodal, že Bratislava také považuje za vhodnější název základního dokumentu EU Ústavní smlouva, nikoliv ústava.

Nesmí to být divadlo

Polsko chce, aby konference v Římě byla skutečnou konferencí s diskusí o problémech, a ne "pouhým divadelním představením", podtrhl ve svém vystoupení polský premiér Leszek Miller. Ke snaze Itálie o ukončení konference do konce roku (a jejího předsednictví v EU) řekl, že středoevropské státy se nechtějí nechat v časové tísni dotlačit k nevyhovující konečné podobě ústavy EU.

"Diskuse musí být autentická. Polsko nechce rychlé ukončení na úkor kvality," řekl Miller. Zdůraznil, že Polsko si přeje zachování dosavadního způsobu vážení hlasů v radě ministrů tak, jak je definuje Smlouva o EU z Nice.

Připomněl také, že Polsko má zájem na tom, aby v preambuli ústavy byla zmínka o křesťanských tradicích Evropy. V tom se s ním shoduje i Dzurinda, zatímco Špidla řekl, že "panuje shoda v otázkách preambule v odkazu na evropské kulturní dědictví".

Maďarsko poukazuje na národnostní menšiny

Maďarský premiér Peter Medgyessy zdůraznil, že Budapešť chce co nejrychlejší vstup do schengenského prostoru. V preambuli k ústavě by ráda viděla odkaz na práva národnostních menšin. Připustil, že v Dobříši k tomu nedostal jasnou podporu.

Z ostatních premiérů na to reagoval pouze Dzurinda, podle něhož je Slovensko pro rovná práva všech národnostních, etnických, náboženských a dalších menšin tak, jak o nich hovoří Charta základních práv občanů EU, jež má být součástí ústavy EU. Bratislava to považuje za dostatečné. "To bude naše pevné stanovisko i během samotné mezivládní konference," řekl. Na výslovný dotaz, zda podpoří maďarské stanovisko v případě, že o to bude požádán, odpověděl, že nikoliv.

Otázka menšin, zejména Maďarů žijících na Slovensku, je již delší dobu citlivým bodem mezi Budapeští a Bratislavou. Podstatou maďarského přístupu je snaha brát se za práva Maďarů žijících mimo Maďarsko a vystupovat i jejich jménem.

Špidla spokojen

Premiér Špidla odznačil setkání v Dobříši za úspěšné, a to i přes různost názorů v dílčích otázkách. "Byly otázky, na kterých nebylo uzavřeno stanovisko, ale v těchto všech případech se jednalo spíše o akcent než o nějaký rozporný postoj," připustil předseda vlády. Na otázku, zda jej překvapilo rozhodnutí prezidenta Václava Klause nezúčastnit se sobotního zahájení konference v Římě, řekl, že nikoliv, a odmítl je komentovat.