V laboratoři hamburského ústavu pro výzkum tropických nemocí Bernharda Nochta aplikovala 12. března pětačtyřicetiletá vědecká pracovnice virus eboly na pokusnou myš. Přestože měla ochranné rukavice, píchla se jehlou do prstu. Není jisté, jestli se nakazila, ale v kladném případě by jí zbývaly týdny, spíše dny života.

Ebola patří k nejnebezpečnějším virovým chorobám na světě. Způsobuje silné krvácení a rychlou smrt asi u 80 procent nakažených.

Jen několik hodin po fatální nehodě už malá světová komunita virologů, biologů a dalších odborníků zorganizovala transatlantické telefonické koncilium. Američan Heinz Feldmann se po dohodě s Němci obrátil na kanadské kolegy, s nimiž před lety vyvíjel vakcínu. Kanadská laboratoř okamžitě experimentální protilátku podle Feldmanových instrukcí vyrobila.

Účinky jsou nejisté

Ještě téhož dne zásilka dorazila do Německa a žena byla naočkována. Vakcína dosud byla testována jen na opicích, z nichž ale polovina zemřela, a její tvůrci netuší, zda nebude mít vedlejší účinky a zda vůbec bude u člověka účinkovat. Byl to však nejlepší z možných kroků k záchraně života kolegyně.

„Jsme napnutí k prasknutí, zatím je nálada hodně dole,“ řekl v pátek ředitel ústavu Stephan Guenther. Inkubační doba nákazy totiž právě vrcholí. Pacientce, jejíž totožnost nebyla zveřejněna, se podle něj ale zatím vede dobře a žádné příznaky nemá. Pokud se žádné příznaky neprojeví do 2. dubna, může být považována za zdravou. Problém je, že bude těžké stanovit, zda pomohla protilátka, nebo se žena vůbec nenakazila.

V nedávné minulosti se podobně nakazil ruský vědec, ale přežil. Naopak jeho britský kolega ebole podlehl.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) si ebola od prvního známého případu v roce 1976 vyžádala přes tisícovku lidských životů. Předloni v Ugandě zemřely nejméně dvě desítky nakažených, koncem loňského roku v Kongu deset lidí.