Juppé byl na přelomu 80. a 90. let generálním tajemníkem RPR a současně místostarostou Paříže, jenž odpovídal za městskou pokladnu. Žalobci tvrdí, že RPR chtěla ušetřit na vydržování svého aparátu a nechala své lidi fiktivně zaměstnat na radnici. Tito pracovníci dostali i pracovní smlouvy, ve skutečnosti prý ale žádnou práci pro město nevykonávali, o čemž podle názoru vyšetřovatelů musel Juppé přinejmenším vědět.

Jiným způsobem, jak RPR šetřila svou kasu, bylo zaměstnávání jejích členů i v soukromých firmách. Radnice to pak měla "zohledňovat" v přidělování veřejných zakázek, zejména na výstavbu komunálních bytů.

Na radnici tehdy vládl Chirac

Juppé ale vznesená obvinění odmítá. "Přišel jsem, abych se vyjádřil k financování RPR před více než deseti lety. Je to moje občanská i politická povinnost," řekl dále novinářům při příchodu k soudu. Aféra se vztahuje k období, kdy v čele pařížské radnice stál nynější prezident Jacques Chirac, zakladatel RPR. Ten ale jakoukoli výpověď před vyšetřovateli s odvoláním na svou imunitu odmítl.

Juppé má u soudu co ztratit. Kromě pětiletého trestu vězení a pokuty 75 tisíc euro (2,3 mil. Kč) mu hrozí také zákaz výkonu politických funkcí. V současné době stojí v čele UMP a je zároveň starostou jihofrancouzského města Bordeaux. Tím ale jeho ambice nekončí. Hovoří se o něm totiž jako o kandidátovi UMP na úřad prezidenta republiky poté, co Chirakovi v roce 2007 vyprší mandát.

S bývalým premiérem stanulo před soudem v Nanterre dalších 25 obžalovaných, jejichž jména ve skandálu rovněž figurují. Proces má trvat do 17. října. Juppé již dříve prohlásil, že pokud by byl odsouzen k nějakému "zahanbujícímu trestu", zcela by odešel z politiky.