EU se už dříve dohodla, že sníží emise skleníkových plynů do roku 2020 o dvacet procent pod úroveň roku 1990. Zavázala se také, že pokud k tomu přistoupí i další země, pak unijní snížení bude až třiceti procentní.

"Evropa je jediným společenstvím na této planetě, které se zavázalo k tomu, že sníží emise - teď už se dá říci o 30 procent, protože počítáme s tím, že Spojené státy se přidají," řekl český ministra životního prostředí Martin Bursík, který mnohahodinovému jednání předsedal.

Na schůzce ministři jednali o tom, s čím unie půjde na dlouho a s napětím očekávanou mezinárodní konferencí o životním prostředí, která se uskuteční v prosinci v Kodani. Na ní se bude svět snažit sjednotit v boji proti globálnímu oteplování po roce 2012, tedy po vypršení takzvaného kjótského protokolu o snižování emisí.

Úspěch této konference bude do značné míry ovlivněn tím, zda se podaří zapojit i rozvojové země. Z nich ale zaznívají i hlasy, že skleníkové plyny vypouští hlavně průmyslové země. Právě ty by jim tak měly finančně na boj s klimatickými změnami přispět. Dá se očekávat, že právě EU by spolu s USA zřejmě patřila mezi hlavní dárce.

Náklady dosáhnou až 175 miliard eur

Celkové náklady spjaté s bitvou proti globálnímu oteplováním by mohly podle odhadu Evropské komise, který pronikl na veřejnost, dosahovat kolem roku 2020 ročně zhruba 175 miliard eur (pět bilionů korun). Podle jiných odhadů, které dnes podle Bursíka ministři přijali, v roce 2030 by se náklady spojené s bojem proti změnám klimatu mohly v rozvojových zemích pohybovat mezi 23 až 54 miliardami eur.

"Potřebujeme se posunout dopředu v otázce klimatu," řekl Bursík. České předsednictví, které slaďování pozic zemí 27členného bloku nyní moderuje, přišlo se 17stránkovým materiálem. Ten řeší to, jak by měly vyspělé země pomáhat v boji proti klimatickým změnám rozvojovým státům a jakým způsobem by mohly být tyto peníze získávány.

Ministr ani eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas ale nechtěli o konkrétních sumách, které by mohla unie poskytnout, zatím hovořit. Zdůraznili, že vyjednávání před Kodaní stále pokračují. Brusel čeká, jak se vyjádření další rozvinuté země, zejména Spojené státy.

"Bylo by příliš brzy na to, dát peníze na stůl," řekl. Podobně se vyjádřil i jeho německý kolega Sigmar Gabriel. "Nedává smysl nyní říkat, jak moc je EU ochotna poskytnout...Budeme vyjednávat v Kodani," uvedl Gabriel. Dimas připomněl, že z neziskového sektoru zaznělo že by unie měla ročně přispívat zhruba 35 miliardami eur.