Afroameričanka Moseley Braunová se o nominaci demokratů na funkci hlavy USA ve volbách v roce 2004 uchází spolu s dalšími devíti kandidáty. Poslední ženou s vážnou ambicí dostat se do Bílého domu byla před pěti lety kongresmanka Patricia Schroederová.

V Iráku demokracie nikdy nebude

Moseley Braunová zvedla americkou administrativu ze židle svým prohlášením, že v Iráku stejně nikdy žádná "fungující demokracie" nebude a že USA v této zemi uvízly ve vojenské a národnostní bažině.  Američané by se podle ní měli spojit s Německem, Francií a dalšími spojenci a předat jim velení, avšak bez toho, aby se vzdali kontroly nad svými vlastními jednotkami.

Ačkoli se americký prezident Bush s německým kancléřem Schröderem čerstvě smířili a rozhodli se na rozepře ohledně války v Iráku zapomenout, požadavky Moseley Braunové jsou pro Bílý dům přeci jen trochu silná káva.

Na druhou stranu svým otevřeným vyjádřením zřejmě vystihla názor těch Američanů, kteří se cítí Bushovou administrativou a jejími přehnanými důvody pro úder na Irák podvedeni.

Neblahé reference

Však také Moseley Braunová není volební favoritkou. Političtí komentátoři jízlivě označují její úmysl jít do prezidentských voleb za pokus podkopat kandidaturu dalšího Afroameričana, reverenda Ala Sharptona, anebo prostě pomstít svoji těsnou ztrátu senátorského křesla ve volbách z roku 1998.

Analytici německé agentury DPA si ohledně Moseley Braunové také servítky neberou. Píší, že po neúspěšné snaze dostat se do Senátu ji tehdejší prezident Bill Clinton jmenoval velvyslankyní na Novém Zélandu, kde se vychloubala, že je "prvním velvyslancem, který se stal čestným členem místního kmene Te Atiawa".