"Okolo 20 miliónů ruských muslimů má právo být součástí islámského světa," citovala nedávno Putina ruská vládní agentura RIA - Novosti.

Záměr Moskvy nedávno potvrdil i malajsijský ministr zahraničí Syed Hamid Albar. "Když jsem prezidenta Putina přijímal na letišti, zmínil zájem Ruska stát se členem OIC. Přinejmenším v roli pozorovatele, protože Rusko má větší muslimskou populaci než Malajsie," citoval Albara server arabicnews.com.

Jde o gesto na podporu prodeje zbraní?

Právě v Kuala Lumpuru se Putinovu záměru dostalo zatím největší pozornosti. Izraelský magazín The Jerusalem Report připomněl, že načasování mohlo mít i vysoce obchodní aspekt - prezidentova letní cesta totiž souvisela mj. s malajsijským nákupem ruských bojových letounů v ceně 600 miliónů dolarů (asi 18 mld. Kč).

Blíží se volby

Rusko navíc čekají koncem roku parlamentní volby, a tak podle analytiků zmiňovaných The Jerusalem Post může Putinova akce souviset i se snahou podchytit 14procentní menšinu ruských muslimů. "V Rusku, podobně jako Izraeli, islám vyvolává spíš obavy než chuť připojit se k němu," podotkla v magazínu Stefani Hoffmanová, expertka na Rusko na jeruzalémské Hebrejské univerzitě.

Michail Chlenov z moskevského Eurasijského židovského kongresu v narážce na Čečensko dodává, že "Putin se možná snaží vyvážit své vcelku drsné protiteroristické metody gestem vůči velkým muslimským zemím".

Úsilí se soustřeďuje na říjnový summit

Právě Malajsie má v půlce října hostit výroční summit OIC a ruská diplomacie usiluje, aby už tam byla Moskva v roli pozorovatele. Plné členství ale nemusí být jednoduchou záležitostí. "Může to být složité, neboť podle regulí OIC musejí muslimové v členské zemi tvořit minimálně čtvrtinu populace," řekl velvyslanec OIC v ženevském sídle OSN Babacar Ba.

Mezi 57 členy OIC ale přesto existují výjimky. Například jihoamerická Guyana, kde se k islámu hlásí necelá desetina 700tisícové populace, či západoafrický Gabon, kde je muslimem jen každý stý občan.