Robertson již letos v únoru oznámil, že funkci v NATO po vypršení čtyř let opustí.

Diplomaté očekávají, že se Schefferovi podaří uvolnit napjaté vztahy mezi USA a řadou evropských vlád v čele s Německem, Francií a Belgií, které se postavily proti úderu na Irák.

O úřad šéfa NATO se ucházeli další kandidáti, mezi nimi italský ministr obrany Antonio Martino, portugalský komisař EU Antonio Vitorino a norská ministryně obrany Kirstin Krohn Devoldov či kanadský ministr financí John Manley..

Třetí Holanďan v čele Aliance

Jaap de Hoop Scheffer bude již třetím Holanďanem v čele NATO. Prvním nizozemským generálním tajemníkem NATO byl na počátku 60. let Dirk Stikker a druhým Joseph Luns (1971-1984).

Vzděláním právník Scheffer má za sebou dlouhá léta v diplomatických službách. Vážnost na mezinárodní politické scéně mu zajistilo jeho obratné vystupování ve sporech kolem americké války v Iráku.

Haag se nepřidal do proamerického tábora, tedy mezi signatáře "dopisu osmi" letos v lednu, ani k obranné "iniciativě čtyř" (Německo, Francie, Belgie, Lucembursko) a udržoval solidní vztahy se všemi zúčastněnými zeměmi. Scheffer sám je horlivým zastáncem evropské integrace.