„Není problém žít v co nejmírnějším životním prostředí, v silně kyselém nebo hodně slaném to prakticky nejde. Máte-li neutrální vody, je to přesně to, co mikrobi potřebují,“ uvedla na konferenci Americké geofyzikální unie Bethany Ehlmannová. Dosavadní výzkumy totiž ukazovaly na poměrně nedávnou přítomnost kyselé, prosolené vody, pokrývající většinu Marsu. To snižovalo pravděpodobnost života.

První náznak, že to mohlo být jinak, přinesla v létě sonda Phoenix, jež objevila stopy uhličitanů v prachu v atmosféře Marsu. Jak teď ukázaly i detailní snímky z MRO, v oblasti Nilli Fossae je množství masivních útvarů, jež svými charakteristikami odpovídají uhličitanovým mořským usazeninám. Ty vznikají jen v neutrálním prostředí, optimálním pro mikrobiální život. Takže přinejmenším v době vzniku usazenin, tedy před 3,6 miliardy let, na Marsu život mohl existovat.

Uhličitany na Zemi mají podobu vápence nebo křídy, na Marsu jde o hořečnaté soli. V kyselém prostředí s nízkými hodnotami pH se rychle rozpouštějí - to je podle vědců vysvětlení, proč se je na Marsu tak dlouho nedařilo najít.

Ironií osudu byla oblast Nilli Fossae jedním z neúspěšných kandidátů na místo působení sondy MSL. Tato mobilní vědecká laboratoř, mnohem dokonalejší než přesluhující vozítka Spirit a Opportunity, měla startovat v nadcházejícím roce, ale NASA projekt o dva roky odložila. Objev uhličitanů však možná ještě povede k přehodnocení volby místa přistání.