Ačkoli dokument předložený zahraničnímu výboru parlamentu výslovně zmiňoval situaci "především v Česku, ale i v Polsku", šéf polské diplomacie formulaci odmítl s tím, že nejvyšší čeští představitelé označují současné vztahy své země s Německem za "nejlepší v dějinách".

"K polskému kroku ve prospěch ČR proto není důvod a ani Polsko takovou rezoluci nepotřebuje už vzhledem k tomu, že emoce zahraničněpolitickým vztahům škodí," citovala média Cimoszewicze.

Polskou stranu popuzují výroky o vysídlení

Podle návrhu strany Právo a spravedlnost (PiS) by měl Sejm "protestovat proti vzrůstajícímu počtu prohlášení v Německu, která se snaží podkopat definitivnost vlastnictví a společenských změn, k nimž došlo v důsledku druhé světové války."

"Považujeme za protipolské kroky, když němečtí politici vyzdvihují doktrínu o vyhnání a staví tak nespornou tragédii stovek tisíc německých rodin mimo historické souvislosti," stojí v textu.

Klich: Němci se vidí jako oběti války

Návrh podpořil také předseda zahraničního výboru Sejmu Bogdan Klich, poslanec za centristickou Občanskou platformu (PO). "Historické povědomí v Německu se mění a Němci mají tendenci prezentovat se více jako oběti druhé světové války než jako její vykonavatelé. Jsou to zneklidňující trendy," řekl Klich.

Podle Cimoszewicze však není v Polsku žádný důvod k obavám o vlastnické poměry v západních územích, patřících před válkou k Německu. "Pokud se týká zvažovaného Centra proti vyhánění v Berlíně, polská vláda tuto myšlenku opakovaně a jednoznačně odmítla," řekl dále ministr.