Kohlův obhájce hned po vynesení rozsudku ohlásil odvolání, a proto zůstávají akta nadále zatím nedostupná. O jejich definitivním uvolnění musí rozhodnout odvolací soud.

Stasi vedla o Kohlovi tajná akta po celou dobu jeho působení ve funkci spolkového kancléře a šéfa CDU. Údajně čítají 6000 až 7000 stran. V souvislosti se skandálem kolem utajovaného sponzorství CDU se spekulovalo o tom, že by "Kohlova akta" mohla k tomuto případu obsahovat nějaké informace.

Obnovená žaloba

Soudní spor kolem akt se táhne již několik let a v předchozích dvou procesech soudy jejich zveřejnění zabránily a odmítly žalobu pověřenkyně spolkové vlády pro akta Stasi Marianne Birthlerové. Po změně zákona o Stasi podala Birthlerová žalobu znovu.

Ve zdůvodnění svého rozsudku dnes soud uvedl, že zpracování a zveřejnění struktur Stasi je zcela legitimním cílem. K tomu je použití dat o osobách současnosti "přiměřené a přípustné". Teprve široké zveřejnění akt Stasi poskytne věrnější obraz o její činnosti, uvedl soud.

Loni Kohl dosáhl rozsudku, že akta o něm musí zůstat nepřístupna z důvodu "ochrany oběti". Poté byl ale zákon o aktech Stasi proti vůli CDU změněn tak, že akta o osobách současnosti mohou zveřejněna při zpracování a posouzení činnosti někdejší tajné služby.

Soud dnes shledal tento zákon v souladu s ústavou a konstatoval, že právo na "informační sebeurčení" může být do určité míry omezeno.

Po odvolání Kohlova advokáta půjde nyní případ přímo ke spolkovému správnímu soudu. Advokát se chce v krajním případě obrátit i na ústavní soud.

Až dosud byl soud velmi pozorně sledován zejména v bývalém východním Německu. Tamější občané byli velmi často poškozeni zveřejněním akt Stasi, která je označila za agenty či tajné spolupracovníky, ač to v mnoha případech bylo sporné. Bývalí obhájci lidských práv z někdejší NDR v souvislosti s Kohlovým případem konstatovali, že je možné, že na západní politiky se v tomto směru bere větší ohled než na občany bývalé NDR.