"Konsenzus je však dosažitelný", prohlásil Annan a zdůraznil, že účastníci "sdílejí přání předat moc do rukou iráckého lidu, co nejdřív to bude možné". Připustil, že některé obtíže se nepodařilo překonat. Dodal, že rozhovory poskytly základ pro diskuse, které se mají konat tento týden v New Yorku.

Přetrvávají rozpory mezi Paříží a Washingtonem, pokud jde o časový plán rekonstrukce Iráku: zatímco Francie navrhuje předat prozatímní irácké vládě moc již příští měsíc a na jaro vypsat volby, podle USA je to "nerealistické". Americký ministr zahraničí Colin Powell konstatoval, že s francouzským partnerem "Dominiquem (de Villepinem) měl vynikající diskusi", která se soustředila jak na rozpory, tak i na shodné pohledy na řešení irácké budoucnosti:

"Je to základ pro naše zástupce (v OSN) v New Yorku, aby jednali dál a hledali, zda můžeme dospět ke shodnému řešení". De Villepin odmítl říci, zda ujistil Powella, že Francie nevyužije v dalším jednání o Iráku práva veta; prohlásil však, že do Ženevy přijel hledat řešení, "nikoli dělat nové problémy".

Již po skončení pracovního oběda si britský ministr zahraničí Jack Straw pospíšil oznámit, že pokud jde o stanovení odpovědnosti mezinárodního společenství k Iráku, "pětka" dospěla k "jasnému konsenzu". To je ovšem v rozporu s předcházejícím výrokem Powella, který před diskusí označil postoj Francie za naprosto "nerealistický". "Je zapotřebí, aby se světové společenství dohodlo na rychlém řešení situace", řekl ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Ženevská jednání ale podle něj měla mít i "širší cíle".

Powellovy obavy o situaci v Iráku

Za vážnou označil v neděli v Bagdádu Powell bezpečnostní situaci v Iráku, současně však vyjádřil důvěru v americké síly, že zvládnou nastolit v zemi mír a demokracii. Je prvním ministrem zahraničí USA, který Irák navštívil od doby před více 40 lety, kdy tato země byla prozápadní monarchií. V Bagdádu hovořil s novým iráckým ministrem zahraničí Hošjarem Zibarím. Ten vyslovil naději, že země se dočká zvolené vlády do poloviny nebo do konce příštího roku.

"Bezpečnostní situace zůstává vážnou, ale po setkáních, která jsem dopoledne absolvoval, věřím, že naši velitelé rozumí prostředí, v němž operují, a že budou schopni se s ním vypořádat správným způsobem," řekl po schůzce se Zibarím.

"Velké nové hrozby představují teroristé, kteří se pokoušejí infiltrovat do země s cílem zmařit tento velmi nadějný proces. A my nedovolíme, aby k tomu docházelo," prohlásil Powell. Podle amerických velitelů do Iráku proniká stále větší počet zahraničních islámských bojovníků, často z Íránu a Sýrie. Podle něj se jedná o několik stovek až o dva tisíce radikálů.

Pokles důvěry v Bushe

Americký prezident George Bush již v sobotu ujistil, že USA mají v Iráku jasnou strategii zaměřenou na boj s teroristy a na podporu demokracie. "Sledujeme jasnou strategii, která má tři cíle: zničit teroristy, získat mezinárodní podporu pro svobodný Irák a rychle předat moc iráckému lidu," řekl. Znovu vyzval mezinárodní společenství, aby se připojilo k úsilí o vybudování stabilního Iráku, a zdůraznil, že svobodné země nemohou být "neutrální v boji mezi civilizací a chaosem".

Podle průzkumu televize CNN a listu USA Today Bushovo řešení situace v Iráku schvaluje 51 procent dotázaných, když v srpnu to bylo 57 procent. Celkovou prezidentovu politiku nyní podporuje jen 52 procent Američanů, zatímco v srpnu to bylo 59 procent a v dubnu 71 procent. Většina Američanů je proti Bushovu požadavku zvýšit částku na financování vojenských a rekonstrukčních operací v Iráku a v Afghánistánu. Vyplývá to z výsledků průzkumu pro pondělní Newsweek - 51 procent je proti, 42 pro a zbytek nemá na tuto věc názor.

Bush 7. září oznámil, že Kongres požádá o 66 miliard na vojenské a výzvědné operace a o dalších 21 miliard na programy rekonstrukce Iráku a Afghánistánu.