V projevu k odborníkům na zahraniční politiku varoval před možnou novou bezpečnostní nestabilitou v Evropě. "Jedním z triumfů minulého století bylo uklidnění Evropy po staletích ničivých a krvavých válek. Domnívám se však, že většina kontinentu zašla příliš daleko druhým směrem," prohlásil Robert Gates.

„Odzbrojení se z dobrého skutku stalo možnou překážkou v hledání skutečného a trvalého míru, protože slabost, skutečná či vnímaná, je vždy zdrojem pokušení pro špatné kalkulace a agrese," dodal šéf Pentagonu.

Podle něj by měla příští americká vláda připravit „pragmatičtější směs řešení a nátlaku“ na Moskvu. Západní spojenci se musejí opatrně snažit "utvářet prostředí a volby ostatních velmocí s cílem vyhnout se situaci, ve které by zůstaly jen dvě možnosti - konfrontace nebo rezignace. To platí vůči Rusku, ale také vůči Íránu," dodal šéf Pentagonu. Podle něj ale „aktuální ruské akce, jakkoli byly hrozné, nepředstavují globální hrozbu, kterou představoval Sovětský svaz".

Gates vyjádřil politování nad tím, že jen pět z 26 členských zemí NATO věnuje nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu. Aliance není schopna dát dohromady ani další tisíce mužů a několik desítek vrtulníků pro misi v Afghánistánu.

O vstupu Gruzie do NATO se přímo nevyjádřil a mluvil velmi obezřetně. „Musíme být velmi opatrní v závazcích, které děláme, ale musíme být schopni splnit ty, které jsme už udělali.“

Gates před setkáním se zahraničněpolitickými experty ve střední Anglii jednal ve čtvrtek a v pátek v Londýně s ostatními ministry obrany zemí NATO o rusko-gruzínském konfliktu a o Afghánistánu.

S českou kolegyní Vlastou Parkanovou podepsal po jednání v britské metropoli Deklaraci o strategické spolupráci obou zemí a dohodu SOFA o podmínkách pobytu Američanů v Česku v rámci plánované americké protiraketové základny na českém území.