"Viděli jsme důkazy o vodě a ledu už v pozorování satelitu Mars Orbiter a ve ztracených vzorcích Phoenixu z minulého měsíce, ale toto je poprvé, kdy jsme se dotkli a ochutnali marsovskou vodu,“ uvedl vědec William Boyton.

Robotické rameno sondy ve středu nabralo zmrzlý vzorek půdy z povrchu planety. V laboratorní peci pak byla rozmražena a přitom vznikla vodní pára, informovali vědci. Voda je jedním z předpokladů jednoduchých forem života na planetě.

Snímek povrchu Marsu pořízený sondou PhoenixSnímek povrchu Marsu pořízený sondou Phoenix

Vyšel až druhý pokus

Phoenix už minulý týden sebral několik kusů ledu, ale mechanická ruka je nedokázala dopravit na palubu sondy, kde by se zahřály a testovaly v pícce TEGA.

Místo toho byl otestován suchý vzorek půdy. Vědci ale našli mezi sebranými vzorky další kus ledu, ten se do pícky podařilo dopravit a byly na něm provedeny testy.

Vedoucí mise Peter Smith oznámil, že led získaný sondou bude dále testován, aby se zjistilo, zda mohly být na Marsu podmínky podporující existenci života,

"Když se snažíme pochopit historii ledu (na Marsu), zkoušíme zjistit, zda tento led někdy roztál a mohl tak vytvořit tekuté prostředí, které by změnilo půdu.Takto doufám vyřešíme otázku, jestli je to obyvatelná zóna na Marsu, což znamená zjistit, jestli se v ní periodicky objevuje tekutá voda," ohlásil Smith.

Mise byla prodloužena

Vědci ještě chtějí nalézt zbytky organického materiálu, ale problém je s časem, protože to může zabrat tři až čtyři týdny. Sonda je však v dobrém stavu, a tak se NASA rozhodla prodloužit misi o dalších devadesát dní. To znamená, že lze odebrat vzorky z míst, kde mohl led zůstávat delší dobu, což by mu dávalo odlišné vlastnosti.

„Chceme plně využít šance, že jsme na jednom z nejzajímavějších míst na Marsu,“ řekl další vědec Michael Meyer.

NASA také oznámila že zkompletovala panoramatický snímek arktické oblasti, kde sonda přistála

Starší důkazy o existenci vody

Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila v červenci záběry povrchu Rudé planety v mimořádné kvalitě, získané evropskou družicí Mars Express. Družice na nich zachytila oblast nazvanou Echus Chasma, kde se zřejmě vyskytovala, nebo dokonce dosud vyskytuje voda.

Snímek zachycuje skálu vysokou přibližně 400 metrů a obří kráter v severní části oblasti.Snímek zachycuje skálu vysokou přibližně 400 metrů a obří kráter v severní části oblasti.foto: Reuters/ESA/DLR/FU Berlin/G.Neukum/Handout

Snímky byly pořízeny sice už v září 2005, nyní ale byly uvolněny pro veřejnost. Echus Chasma je asi sto kilometrů dlouhá a deset kilometrů široká „jizva“ ležící severně od regionu, který je považován za jakýsi „Grand Canyon“ Marsu.

Snímky ukazují jedno z největších tamních údolí, jež je hluboké asi čtyři kilometry. Boční „větve“ strmého kaňonu vznikly činností podzemních vod.