Ponorku, jež nebyla používána od roku 1989, táhl v noci ze soboty na neděli v Barentsově moři vlečný člun. Pontony, na nichž byla připevněna, se však v rozbouřeném moři rozpojily a stroj se rychle potopil do hloubky 170 metrů. Tragédii přežil jediný muž z desetičlenné posádky.

Okamžitě po incidentu upozornil ministr obrany Sergej Ivanov na závažné porušení předpisů, neboť na palubě vyřazeného plavidla nesměli být při transportu žádní lidé. Pátrání po sedmi pohřešovaných tělech námořníků bylo ukončeno právě dnes.

Ponorku vyzdvihnou v roce 2004

Ponorka K-159 bude ze dna Barentsova moře vyzdvižena nejdříve v roce 2004. Informoval o tom náčelník generálního štábu ruského námořnictva admirál Viktor Kravčenko. "Ponorka bude vyzdvižena vcelku, protože v tak velké hloubce by nebylo možné oddělit část, v níž je jaderný reaktor," uvedl Kravčenko.

Rusko podle něj také zatím neuvažuje, že by požádalo o zahraniční pomoc při vyprošťování. "Vzhledem k hmotnosti ponorky - asi tři tisíce tun - si poradíme sami," řekl admirál a dodal, že se už zpracovává technický projekt. Pro nepříznivé počasí se ale nebude moci uskutečnit dřív než příští rok. "Ponorku nicméně musíme nutně dostat na hladinu, abychom mohli kompletně vyčistit reaktor, který byl sice mimo provoz od roku 1989, ale zůstává radioaktivní," uzavřel.

Ekologové mají strach ze zamoření

Podle ministerstva pro jadernou energetiku je sice nyní radiace v místě havárie na normální úrovni, ale ochránci životního prostředí varují před nebezpečím zamoření. Havárie ztížila také plánovanou likvidaci asi stovky vyřazených jaderných ponorek. Platí totiž dočasný zákaz jejich odtahování na pontonech.

Kritika ruské admirality sílí

V ruských médiích po tragédii přibývá kritiky velení vojenského námořnictva. Téměř všechny deníky se pozastavují nad tím, že jediný přeživší námořník Maxim Cibulskij leží od soboty v nemocnici v Severomorsku prakticky odříznut od světa. Dokonce ani příbuzní ho nesměli navštívit a i tu nejmenší informaci o zdravotním stavu muže, který trpí těžkým podchlazením, lékaři na příkaz velitelství Severní flotily označují za státní tajemství.

Deník Novaja Gazeta si všiml, že mluvčí flotily Igor Pygalo označil rychlost větru dva až tři metry za vteřinu za bouři, která utrhla člun vlekoucí K-159 na čtyřech pontonech. "Při takovém větru se člověk může koupat," namítl v listě vojenský expert Pavel Felgengauer.

Ani původní tvrzení, že drobný déšť zpočátku zabránil záchranným pracím a dezorientoval piloty vrtulníků, se tisku nezamlouvalo. "Znamená to, že naše flotila může operovat pouze za úplného bezvětří a naprosto klidného moře?", ptá se Novaja gazeta. Teprve poté ministr obrany Sergej Ivanov přiznal, že helikoptéry původně letěly úplně mylně, protože řídící středisko jim omylem zadalo koordináty úplně jiné ponorky.